Jules Verne

CESTA KOLEM SVĚTA ZA 80 DNÍ
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Kapitola patnáctá
v níž se vaku s bankovkami ulehčí o dalších pár tisíc liber

Vlak zastavil na nádraží. Proklouz vystoupil z vagónu první a po něm učinil totéž Mr. Fogg, který pomohl své mladé společnici na nástupiště. Phileas Fogg počítal, že se odebere rovnou na parník, odplouvající do Hongkongu, aby tam zajistil pohodlné místo paní Audě, kterou nechtěl opustit, dokud bude v zemi pro ni tak nebezpečné. V okamžiku, kdy se Mr. Fogg chystal vyjít z nádraží, přistoupil k němu strážník a zeptal se:

"Pan Phileas Fogg?"

"To jsem já."

"A tento člověk je váš sluha?" ptal se dále strážník, ukazuje na Proklouze.

"Ano."

"Račte jít oba se mnou."

Mr. Fogg neučinil ani jediný pohyb, kterým by mohl dát najevo sebemenší překvapení. Strážník byl představitel zákona a zákon je pro každého Angličana svatý. Proklouz se chtěl podle svého francouzského zvyku dát do rozumování, strážník se ho však dotkl svou hůlkou a Phileas Fogg mu pokynul, aby uposlechl.

"Může tato mladá dáma jít s námi?" zeptal se Mr. Fogg. "Může," odpověděl strážník.

Strážník zavedl pana Fogga, paní Audu a Proklouze k jedné palkigari, čtyřkolovému vozu se čtyřmi sedátky, taženému párem koní. Vůz se dal do pohybu. Po cestě, která trvala asi dvacet minut, nikdo nepromluvil.

Vůz projížděl zprvu "černým městem", úzkými uličkami mezi chatrčemi, v nichž se hemžilo pestré, špinavé a otrhané obyvatelstvo, potom jel evropským městem, jemuž dodávaly veselého vzhledu cihlové domy, zastíněným kokosovými palmami a ježícím se lodními stěžni, jímž už v této časné ranní hodině projížděli elegantní jezdci na koních a nádherná spřežení.

Palkigari se zastavila před prostě vyhlížejícím obytným domem, který však, jak se zdálo, nebyl určen k bydlení. Strážník poručil svým vězňům - opravdu si tento název zasloužili, - aby vystoupili, pak je zavedl do místnosti se zamřížovanými okny a řekl jim:

"V půl deváté budete předvedeni před soudce Obadiu."

Pak odešel, zamknuv dveře.

"Tak vida, jsme v pasti!" zvolal Proklouz a sklesl na židli.

Paní Auda se ihned obrátila k panu Foggovi a řekla mu hlasem, jehož neklid se marně snažila zastřít:

"Pane, musíte mě opustit. To kvůli mně vás pronásledují. Za to, že jste mě zachránil!"

Phileas Fogg odpověděl pouze, že to není možné. Být stíhán za to, co se zběhlo kolem satí! To je nepřípustné! Jak by se mohli žalobci odvážit předstoupit před soud? Jde o nějaký přehmat. Mr. Fogg ještě dodal, že v žádném případě mladou ženu neopustí a že ji doveze až do Hongkongu.

"Ale loď vyjíždí v poledne!" poznamenal Proklouz.

"Před polednem budeme na palubě," odpověděl chladnokrevný gentleman prostě.

Prohlásil to tak rozhodným tónem, že se Proklouz nemohl ubránit, aby si v duchu neřekl:

"U sta hromů, to je pravda! Před polednem budeme na palubě!"

Vůbec ho to však neuklidnilo.

V půl deváté se dveře místnosti otevřely. Objevil se opět strážník a zavedl vězně do sousední síně. Byla to soudní síň a dosti početné obecenstvo, (...)

(......)