Jules Verne

CESTA KOLEM SVĚTA ZA 80 DNÍ
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Kapitola druhá
v níž je Proklouz přesvědčen,že konečně našel svůj ideál

"Na mou věru," řekl si Proklouz, který byl z počátku poněkud zmaten, "u paní Tussaudové jsem poznal chlapíky, kteří byli asi stejně živí jako můj nový pán!"

Zde je třeba poznamenat, že "chlapíci" paní Tussaudové jsou voskové figuríny, na něž se v Londýně chodí dívat mnoho lidí a kterým vskutku chybí jen promluvit.

Proklouz za těch několik okamžiků, co hovořil s Phileasem Foggem, prozkoumal svého příštího pána rychle, ale pečlivě. Byl to člověk, kterému mohlo být okolo čtyřicítky, ušlechtilé a krásné tváře, vysoké postavy jíž mírná tělnatost nijak neubírala na kráse, měl plavé vlasy a licousy, rovné čelo bez nejmenší stopy vrásek, obličej spíš bledý než růžový a nádherné zuby. Zdálo se, že má v nejvyšší míře to, čemu fysiognomové říkají "činný klid", schopnost společnou všem, kdo nadělají víc práce než hluku. Byl klidný, nevyrušitelný, měl jasný pohled a nehybné zřítelnice; byl to dokonalý typ chladnokrevného Angličana, s jakými se dost často setkáváme ve Spojeném království a jejichž poněkud akademické vzezření dovedla obdivuhodně zpodobovat, - svým štětcem Angelica Kauffmannová. Tento gentleman ztělesňoval různými svými životními zvyky představu bytosti skvěle uměřené ve všech částech, správně vyvážené a stejně dokonalé jako chronometr od Leroye nebo od Earnshawa. Phileas Fogg byl vskutku vtělená přesnost, což bylo jasně vidět z "výrazu jeho nohou a rukou", neboť u člověka, stejně jako u zvířat, údy jsou právě těmi orgány, které prozrazuji vášně.

Phileas Fogg patřil k lidem matematicky přesným, kteří nikdy nepospíchají, a přece jsou vždy připraveni, kteří šetři kroky a pohyby. Nikdy neudělalo krok víc, než bylo třeba, a chodil vždycky nejkratší cestou. Nevyplýtval ani jediný pohled na pozorováni stropu. Nedovolil si nikdy ani jediné nadbytečné gesto. Nikdo ho nikdy neviděl dojatého nebo vzrušeného. Byl to člověk, který měl ze všech nejméně naspěch, vždycky však všude přicházel včas. Nicméně lze pochopit, že žil sám a tak říkajíc mimo všechen společenský styk. Věděl, že se život neobejde bez třenic, a protože třeni zdržuje, neodral se o nikoho.

Co se týče Jeana, řečeného Proklouz, pravého Pařížana z Paříže, hledal marně celých pět let - od té doby, co přijel do Anglie a začal pracovat v Londýně jako komorník - pána, k němuž by byl mohl přilnout.

Proklouz rozhodně nebyl z těch Frontinů nebo Mascarillů se zdviženými rameny, větřicím nosem, sebejistým pohledem a suchým okem, kteří nejsou nic jiného než směšní drzouni. Ne. Proklouz byl hodný hoch příjemného zevnějšku, se rty poněkud vyšpulenými, stále ochotnými něco ochutnávat nebo něco laskat, mírný a úslužný tvor s dobráckou kulaťoučkou hlavou, jakou rádi vidíme na ramenou přítele. Měl modré oči, živou pleť a v obličeji byl tak buclatý, že mohl vidět jablíčka vlastních tváří, měl široký hrudník, byl silný v pase, měl mohutné svalstvo a herkulovskou silu, podivuhodně vyvinutou cvičením v mládi. (...)

(......)