Kurt Vonnegut Jr.
překlad: Jaroslav Kořán

GROTESKA,
aneb Už nikdy sami!
náhodně vybraná ukázka

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

40

Když se všechno tak rychle vytratilo a když tu nebyl nikdo, kvůli komu bych se ještě měl chovat příčetně, propadl jsem mánii počítat věci. Počítal jsem laťky v žaluziích. Počítal jsem nože, vidličky a lžíce v kuchyni. Počítal jsem třapce na pokrývce postele Abrahama Lincolna.

A tak jsem jednoho dne počítal sloupky zábradlí, posunuje se po všech čtyřech po schodišti, ačkoli přitažlivost byla střední až slabá. A vtom jsem si uvědomil, že mě zdola pozoruje jakýsi muž.

Byl vystrojen do kalhot z jelenice, mokasínů a mývalí čepice a v ruce svíral kulovnici.

"Proboha, prezidente Narcisi," řekl jsem si v duchu, "tentokrát ti fakticky přeskočilo. To je přece starý Buffalo Bill ten dole."

A pak se k prvnímu muži připojil další. Byl oblečen jako vojenský pilot z časů, kdy jsem ani netušil, že budu jednou prezidentem, kdy ještě existovalo cosi jako letectvo Spojených států.

"Nechtě mě hádat!" řekl jsem nahlas. "Buď se dneska slaví masopust, nebo Čtvrtý červenec."

* * *

Pilot byl stavem Bílého domu očividně zdrcen. "Co se tady dělo?" řekl.

"Mohu vám říct jen tolik," řekl jsem, "že se zde tvořily dějiny."

"Vypadá to tu děsně," řekl.

"Jestli myslíte, že je tady bordel," řekl jsem a poklepal jsem si prsty na čelo, "pak bych vám přál vidět, jak to vypadá tady."

* * *

Ani jednoho zdaleka nenapadlo, že bych mohl být prezidentem. Byl jsem tenkrát pořádně zbědovaný.

Nechtěli se se mnou vůbec bavit, ostatně ani mezi sebou. Neznali se, jak se ukázalo. Prostě náhodou dorazili současně - každý v naléhavém poslání.

Pročesali další místnosti a našli mého Sancha Panzu, Carlose Narcise-11 Villavicencia, který právě chystal oběd z námořnických sucharů, konzervovaných uzených ústřic a nějakých dalších kdovíkde vyštrachaných pochutin. A Carlos je zavedl zpátky ke mně a přesvědčil je, že jsem opravdu prezident toho, co ve vší upřímnosti nazýval "nejmocnější zemí světa".

Carlos byl fakticky trouba.

* * *

Zálesák měl pro mne dopis - od vdovy z Urbany v Illinoisu, kterou před několika lety navštívili Číňané. Byl jsem tehdy příliš zaneprázdněný, abych pátral po tom, co u ní pohledávali.

"Milý doktore Swaine," začínal dopis -

"Jsem bezvýznamná žena, učitelka hry na klavír, pozoruhodná snad jen tím, že byla provdána za velmi slavného fyzika, zplodila s ním krásného syna a po jeho smrti byla navštívena delegací velice malinkých Číňanů, z nichž jeden řekl, že se jeho otec znal s Vámi. Jeho otec se jmenoval ‚Fu Manchu'.

Teprve tito Číňané mi pověděli o úžasném objevu, který těsně před smrtí učinil můj manžel doktor Felix Bauxit-13 von Peterswald. Od té doby chováme se synem, který je náhodou Narcis-11, tak jako Vy, tento objev v tajnosti, neboť světlo, jež vrhá na postavení lidských bytostí ve vesmíru, je mírně řečeno silně znemravňující. Souvisí to s pravou podstatou bytí, jež nás všechny čeká po smrti. Co nás čeká, doktore Swaine, je nekonečně otravné.

Nedokáži se přimět, abych to nazvala ‚nebem' či ‚věčnou radostí' nebo jiným z těch něžných pojmenování. Mohu to nazvat jen tak, jak to nazval můj manžel, a jak to budete nazývat i Vy, až se s tím obeznámíte, a totiž ‚krocaní farma'.

Zkrátka řečeno, doktore Swaine, můj manžel přišel na způsob, jak se dohovořit s mrtvými na krocaní farmě. Mne ani mého syna, ani nikoho jiného této technice nikdy nenaučil. Ale Číňané, kteří zřejmě mají všude své špehy, se o tom nějak doslechli. Přišli prostudovat jeho deníky a prohlédnout si, co zbylo z jeho přístrojů. Když se dopátrali, o co jde, byli tak hodní, že mému synovi a mně vysvětlili, jak tento příšerný kontakt navázat, budeme-li chtít. Oni sami byli manželovým objevem zklamáni. Byl pro ně novinkou, ale zajímat prý může pouze podílníky na pozůstatcích západní civilizace, ať už tím mysleli, co chtěli.

Svěřuji tento dopis příteli, který se hodlá připojit k velkému seskupení svých umělých příbuzných Berilií v Marylandu, což je velice blízko Vás.

Oslovuji Vás jako ‚dr. Swaina', nikoli jako ‚pana prezidenta', neboť tento dopis nijak nesouvisí s národními zájmy. Je to ryze soukromý dopis, kterým Vás chci informovat, že jsme prostřednictvím manželova přístroje mnohokrát hovořili s Vaší mrtvou sestrou Elizou. Říká, že je nanejvýš důležité, abyste sem přijel a ona si s Vámi mohla promluvit osobně.

Netrpělivě očekáváme Vaši návštěvu. Neciťte se prosím dotčen chováním mého syna a Vašeho bratra Davida Narcise-11 von Peterswald, který se nedokáže přemoci, aby nepronášel nemravná slova a nedělal urážlivá gesta i v těch nejnevhodnějších okamžicích. Je obětí Touretteovy nemoci.

Vaše oddaná služebnice
Wilma Zimostráz-17 von Peterswald."

Haj hou.