Kurt Vonnegut Jr.

recenze

“Byl jste nemocen, ale teď už jste zdravý a čeká vás spousta práce! Svobodná vůle! Probuďte se! Svobodná vůle!” řve hlavní hrdina Vonnegutova románu Kilgore Trout na pomatené postavy ve svém okolí poté, co skončilo deset let “řízených automatickým pilotem”. V Časotřesení se totiž vše, co se událo od 13. února 1991 až do 17. února roku 2001, stane s železnou přesností znova. Vlivem vesmírného škytnutí je každý nucen prožít si znova, co už prožil – mrtví ožívají, aby zahynuli stejným způsobem, spisovatelé píší stejné řádky, malíři malují stejné obrazy a lidé dělají stejné chyby. Zvrácené kouzlo reprízy však spočívá v tom, že si to všichni dobře uvědomují – řítíte se autem proti zdi a šťastnou náhodou vyváznete bez zranění? – tak přesně na tohle se můžete spolehnout i po druhé. A proto když po deseti letech znovu naskočí svobodná vůle, zmocní se lidí totální dezorientace, Zemi zachvátí chaos a města totální dopravní kolaps. Nejvíce ze všeho se to podobá vlaku, který v plné rychlosti opustí kolejiště.
Kilgore Trout je podivín, bezdomovec, spisovatel vědecko fantastických povídek, které okamžitě zahazuje do odpadkových košů na ulici. Jako jeden z mála je však na příchod svobodné vůle připraven. Časotřesení je román o ovládání a v 51. kapitole, kdy Trout vyřvává na “utržené loutky” svá prorocká slova, vám zvolna dochází, že je to román silně metaforický – nemáte snad někdy pocit, jako byste byli také řízeni automatickým pilotem, bez stopy vlastní vůle?
Časotřesení se skládá ze šedesáti tří kratičkých kapitol, jimiž Vonnegut prolíná nejen samotný děj, ale i vlastní postřehy a “Troutovy” povídky. Samotný román si pak prožil své vlastní časotřesení, neboť byl Vonnegutem napsán již před mnoha lety a jako neuspokojivý založen do šuplíku, odkud ho nedávno Vonnegut vytáhl a přepracoval. Skvěle.

Richard, tamto.mysteria.cz