Jaroslav Vrchlický

MODERNÍ BÁSNÍCI ANGLIČTÍ
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

XIII. Lady Barnard (Ann Lindsay) (1750-1825.)

Dcera hraběte Jamesa Lindsaye provdána za bibliotékáře krále Jiřího III, sira Andrewe Barnarda, jest autorkou proslavené a znárodnělé balady balady "Old Robin Gray" která roku 1822. vyšla anonymně a velice se líbila a rozšířila. Roku 1823. přiznala se lady Barnardova v dopise Walteru Scottovi jako autorka.

STARÝ ROBIN GREY

Když přijdou ovce domů a krávy jsou již v stáji,
když v spánku v celém světě si lidé oddychají,
mně srdce těžká bolest se vylévá v siz toku;
můj starý netuší to, spí pevně po mém boku.

Mne rád měl mladý Jakub, chtěl nevěstou mne zváti,
však pouze korunu moh za věno mi dáti,
boj koruny vzplál s librou, na moře Jakub šel,
"Tvým oboje, věř, bude!" mi na rozchodu děl.

A sotva na moři byl, rok právě dokonává,
můj otec zlomil ruku, nám ukradena kráva,
a matka nemocná, pryč Jakub ve vln shluku,
tu přišel starý Robin a žádal o mou ruku.

Příst nemohla víc matka, měl otec klidu třeba,
já dřela dnem i nocí a nevydřela chleba,
tu věděl Robin rady, zrak slzou zamlžený:
"Jim k vůli dej mi ruku, buď chotí mojí, Jenny!"

Ne! - pravilo mně srdce, to dál šlo za Jakobem,
žel, bouřné větry duly a moře jeho hrobem
a s lodí zhynul Jakub a nebe spásy nedá,
nač ještě žít bych měla? Ó běda mi, ó běda!

A otec stále mluvil a matka němá stále,
jak mi zřela v oko, hruď pukala mi v žale,
tu ruku mou mu dali, mé srdce bylo v moři
mužem mým se Robin stal, běda! k mému hoři.

Tak prchl čtvrtý týden, co ženou mu jsem byla,
u dveří na patníku jsem zamyšlená snila,
duch Jakubův stál u mne - moh věru on to býti,
než promluvil, řka: Drahá, pojď za choť chci tě vzíti!

To jsme si povídali, ó shledání, ó žel!
polibek mu dala a řekla, by zas šel;
chtěla mrtva býti, však byla v smrt jen bledá,
mladá, plna síly, jsem štkala jen, ó běda!

Teď chodím jak duch kolem, nemyslím na předení,
hřích, myslit na Jakuba, s ním zabývat se v snění,
chci hodnou ženou býti, se starat o vše jemně,
vždyť starý Robin Gray se chová vlídně ke mně.

Ó dlouhá byla zima, v žeh slza moje plála,
zoufalství to bylo, co klidem já jsem zvala,
že blednu? Nezřela jsem víc do zrcádka ani,
že bylo od Jakuba - ó hořké vzpomínání!

Můj otec zasmušil se, zlá nemoc matku kruší,
nejvíc o Robina mi sahalo to k duši,
nechť neřekl (...)

(......)