Jaroslav Vrchlický

MODERNÍ BÁSNÍCI ANGLIČTÍ
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

VII. William Cowper (1731-1800.)

Narodil se 1731, v Berkhamsteadu, studoval práva a již v mládí byl stíhán záchvaty těžkomyslnosti a beznaděje. Nevstoupil do žádného úřadu a žil v rodině pastora Unwina, po jehož smrti se s vdovou jeho přestěhoval do Olney. Blahodárnému vlivu jejímu se podařilo, že vrácen byl práci literární, která ovšem dlouhou chorobou a duševní slabostí byla často přerušována. K vybídnutí lady Austinové napsal didaktickou báseň "The Task", největší své dílo. Lyrika jeho vyniká prostou mužností a přirozeností výrazu a místy náboženským zanícením. Roku 1796. zemřela Mary Unwinová a ztráta tato vrhla jej na novo v trudomyslnost, které po čtyřech letech podlehl.

VERŠE, které mohl psáti Alexandr Selkirk v době samoty na ostrově Juan Fernandez

Jsem vládce všeho, co tu zřím,
to právo nikdo neupře mi,
od středu k vlnám vzbouřeným
já vládnu zvěří, ptáky všemi.
O samoto, kde kouzlo tvoje,
jež viděl mudrc v tváři tvé?
spíš v hluku žít, kde lidí roje,
než v samotě té strašlivé!

Jsem svazků člověčenstva prost,
svou cestu sám již skončit musím,
mně hudba řeči - cizí host
i má leká mne, jak ji zkusím.
Tlum zvěře, jenž tu nivou těká,
mne lhostejně zří v dumách mých,
je síla moje nepoleká,
mne uráží spíš krotkost jich.
Společnost, láska za úděl
nám s přátelstvím jsou nebem dány.
Kéž holubic bych křídla měl,
jak užíval bych jejich many!
Trud, péče - rázem po nich veta,
kde náboženství, pravda, ctnost,
jak moudrost z úst bych čerpal kmeta
a z mládeže her veselost!

Ký, náboženství, poklad jen
se v nebeském tvém světě kreje!
Před cenou tvou mizí jak sen,
co zlatem se a stříbrem skvěje.
Však běda, slavné zvonů znění
se nerozlehlo v skalách těch,
zde klidu svatvečera není,
zde umíráčku nezněl vzdech.

Vy větry, jichž jsem hříčkou byl,
v poušť moji neste křídlem divým
jen vlídné slovo, sladký kvil
ze země, již víc neuvidím.
Zda v myšlenkách a zbožném přání
se ob čas rozpomene druh,
či snad již druha nemám ani,
jejž vidět víc mi nedá Bůh?

Jak myšlenky blesk rychlý přec!
Vždyť srovnávaný s jeho chvatem
jest i sám vichr lenivec
i světla šíp v svém letu zlatém.
Když na svou rodnou myslím zemi,
již okamžikem duch tam dlí,
však rozvahou hned stanu němý
ku berle spoután zoufalství.

Ku hnízdu letí racek zpět,
zvěř v brloh svůj se večer ztrácí
i zde má míru chvíli svět ...
Můj krok se v prázdnou chatu vrací.
Však láska boží ta bdí všudy,
jí síla vzplá myšlenkám všem,
jí úsměv obetkává trudy
že smíříš se - i s osudem.

LÁSKA K VLASTI

(Zlomek z II. knihy básně "The Task".)
Mám, (...)

(......)