Edgar Wallace

ČERNÝ OPAT
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

XVII.

Arthur Gine se ani nepokusil vstát, když Dick vstoupil a zavřel dveře.

"Posaďte se, Alforde. Leslie mi řekla, že chcete se mnou mluvit."

"Leslie vám to nemusela říkat. Už odpoledne jsem ohlásil, že si přijdu pro vysvětlení."

"Čeho?"

"Nemilé příhody v Gilderově bytě. Ten člověk nabídl vaší sestře manželství - víte o tom?"

"Leslie mi o tom pověděla," odvětil Gine po krátké přestávce.

"A vás to pohněvalo, jak se domnívám. Zítra jistě svého úředníka propustíte!"

Gine se zaklonil k opěradlu křesla.

"Nevím, proč bych to měl udělat," odvětil chladně. "Přece není zločin nabídnout manželství hezké dívce. Sice to není člověk, kterého bych si zvolil za švagra, ale kdyby bratři měli vybírat manžely pro své sestry, jistě si představíte, Alforde, že by leckteré manželství dopadlo podivně!"

"Čím vás tlačí ke zdi?"

"Nerozumím..."

"Čím vám hrozí?"

"Co tím, k čertu, myslíte?"

"Jen to, co říkám. Vy byste nikdy nesnesl, aby se člověk jako Gilder dvořil vaší sestře, nehledě k urážce, které se dopustil vůči budoucí lady z Chelfordu, nemá-li vás natolik v hrsti, že všechen váš pochopitelný odpor je zatlačen nějakým strachem z následků záležitosti, která vám visí nad hlavou."

Arthur jen velmi těžce ovládl hlas.

"Milý chlapče, proč mluvíte jako v tragédii?" odbyl Dicka. "Má mě v hrsti! Asi vás nadchla poslední hra v Drury Lane. Pochopitelně bych raději viděl Leslii provdanou za vašeho bratra, ale nebudu jí bránit, jestli se srdcem obrátí k někomu jinému."

"Třeba k Gilderovi?"

"Třeba k Gilderovi," přikývl vážně, jako by tu záležitost hluboce promyslil a rozluštil.

A potom mu dal Dick otázku, při které Gine prudce vstal, zbledl a roztřásl se.

"Vězí v tom ty směnky?"

"Ty - co?"

"Čtyři směnky, o nichž se předpokládá, že je podepsal můj bratr - jeho podpisy jsou padělané. Viděl jsem je. Ukázali mi je v bance a naštěstí jsem nepopřel pravost podpisů - naštěstí pro vás. Když jsem chtěl, aby mi je podruhé předložili, už tam nebyly. Domnívám se, že je proplatil pan Fabrian Gilder. Přišlo ho to asi na pět tisíc liber, a to jistě neudělal z pouhé lásky k bližnímu."

Arthur měl sucho v ústech, sotva mohl promluvit.

"Dověděl jsem se o tom až teď," zamumlal. "Harry byl tehdy nemocen. Peníze jsem musel složit na soudní výlohy. Dnes jsem šel do banky a zjistil jsem, že směnky byly proplaceny."

"Tím vám vyhrožuje?"

Gine se mu nepodíval do očí.

"Ano, tím mi vyhrožuje, chcete-li to vědět. Nepředpokládáte, že bych jen tak dovolil Leslii provdat se (...)

(......)