Edgar Wallace

ČERNÝ OPAT
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

IV.

Když Dick Alford odstrčil opotřebovaný psací stroj, zapálil si dýmku, opřel se pohodlně v křesle a modrýma očima se posměšně zadíval na sluhu.

"Černý opat? Viděl jste ho, Thomasi? Panebože!"

"Ne, pane, neviděl. Ale pan Cartwright, hokynář dole ze vsi..."

Thomas důkladně popsal hrůzu, leknutí a zmatek hokynáře Cartwrighta.

"Telefonovali od Červeného lva a ptali se, jestli už o tom Jeho lordstvo slyšelo."

A Thomas, který nevěřil v nic nežli v Thomase, se zachvěl. "Lidé říkají, že je to poprvé, co ho zas po dlouhé době někdo viděl, i když ho už dřív slyšeli skučet a naříkat. Nikdo neví, kdo zapálil faru, když byl farář na dovolené u moře..."

"To stačí, Thomasi. Cartwright byl asi opilý nebo se lekl nějakého stínu," přerušil ho Dick vesele.

Podíval se na trávník před domem, zaplavený modrobílou září úplňku.

"V měsíčním světle můžete vidět věci, které neexistují ani na zemi, ani na moři. Mám dojem, že Jeho lordstvo zakázalo o Černém opatovi mluvit."

"Ano, pane."

"Tedy o něm mlčte!" nařídil Dick.

S dýmkou v ústech šel zvolna přes halu do málo osvětlené knihovny.

Lord Chelford se při jeho vstupu neklidně pohnul v křesle, natáhl se pro zlaté pouzdro a vzal si cigaretu.

"Má dýmka je lepší než spousta tvých páchnoucích cigaret. Snesu cigarety, ale parfémované..." řekl Dick.

"Jestli ti nejsou příjemné, můžeš odejít," zabručelo Jeho lordstvo nevrle, ale hned dodalo obvyklým drsným způsobem: "Viděl jsi tenhle výstřižek?"

Zpod křišťálového těžítka vytáhl kousek papíru a Dick jej letmo přečetl.

"Veřejnost se o nás začíná zajímat," řekl, "ale nevidím v tom nic zlého."

"Nemluv hloupě. Jak se to dostalo do novin?"

"Jako každá jiná zpráva," odpověděl Dick lenivě. "Strašidlo k nám přitáhlo pozornost žurnalistů."

Lord Chelford se odvrátil s výrazem naprosté vyčerpanosti, listoval ve staré knížce a podíval se od bratra ke dveřím, čímž naznačil, že chce být sám. Dick vstal.

"Nemyslíš, že jsi dnes už dost pracoval, Harry?" zeptal se mírně. "Vypadáš špatně."

"Nikdy mi nebylo lépe," odpověděl lord Chelford důrazně.

Dick se naklonil, aby si přečetl stránku, kterou bratr opisoval, ale zjistil, že se zbytečně namáhá, kniha byla ve staroněmčině a Dickovy jazykové znalosti stačily jen na francouzštinu v restauracích. S povzdechem lord Chelford knihu odložil a zaklonil se v polštářovaném křesle.

"Asi mě pokládáš za blázna, když se věnuji tady tomu," ukázal na řady knih, "ačkoli bych se mohl bavit s Leslií."

Dick přikývl. "Ano, myslím, že by ti pohyb na zdravém vzduchu prospěl. Jsi věru nejlhostejnější ženich, s jakým jsem se v životě setkal."

"Naštěstí se má Leslie provdat za učence, ne za atleta." Harry přešel ke křeslu, kde se právě Dick usadil, a položil mu ruku na rameno. "Co bys řekl tomu, že jsem už na poloviční cestě k nalezení chelfordského pokladu?"

Dick věděl, co by na to mohl říci, ale diplomaticky poznamenal: "Spíš (...)

(......)