Edgar Wallace

ČERNÝ OPAT
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

XLIX.

Ani jeden z mužů nepromluvil, dokud nebyli zpátky v malé Dickově pracovně, potom se Puttler chmurně podíval na Dicka.

"Co si o tom myslíte?"

"Bůhví!" zasténal Dick.

Zavřel francouzské okno a přetáhl přes ně tmavý závěs, který tam dal pověsit.

"Snad bych měl jít ven, ale nevím, bude-li to co platné."

"Počkejte, až dopiju kávu, půjdu s vámi," řekl Puttler. "Ne, pane Alforde, vůbec nejsem ospalý... Za pár hodin naštěstí svítá. Počkejte!"

Zhasl petrolejovou lampu, kterou sebral někde v kuchyni, udusil oheň v krbu - a v pokoji bylo tma.

"Teď můžete rozhrnout záclonu, chcete-li vyjít."

Dick lehce odhrnul závěs a vyhlédl ven. V bledém měsíčním světle byl park pln míru a ticha, a když otevřel francouzské okno, pozdravilo ho chladné ráno s příjemnou vůní hlíny.

Už chtěl překročit práh, když mu velká ruka sevřela paži.

"Počkejte," zašeptal detektiv znova.

Dick zůstal nepohnutě stát. "Nic nevidím," řekl stejně tiše.

"Dobře!" detektiv pustil Dickovu paži a první vstoupil na malou terasu.

Chvatně se podíval vpravo i vlevo.

"Co je?" zeptal se Dick překvapeně.

"Někdo poblíž dýchá," byla nečekaná odpověď. "Nebudete věřit, že na vzdálenost dvanácti yardů slyším oddychovat člověka, ale já ho skutečně slyším. Je to jedna z mých zvířecích schopností."

Rozběhl se, skokem se dostal přes štěrkovou cestu a nehlučně pádil po trávníku. Pak Dick viděl, že se drobným klusem vrací. Detektiv ho minul a zmizel za křídlem budovy. V několika minutách byl zpět.

"Mám výborný sluch a čich. Cítíte něco?"

Dick vtáhl do nosu ranní vzduch. "Ne," přiznal.

"Pojďte se mnou."

Tentokrát přešel tiše po pěšině, vysvětlil, že by nechtěl probudit děvčata, která spala v pokoji téměř nad nimi. Došli na roh budovy a tam se seržant zastavil.

"Ale teď už něco cítíte!"

Dick znovu čichal. Ve vzduchu byl nasládlý pach, vůně exotických květin, která mu připadala známá.

"Kouří tady někdo parfémované cigarety?" zeptal se detektiv a Dicka zamrazilo.

"Harry."

"Váš bratr?" Puttlerovy hluboce posazené oči se na Dicka v šeru upřely. "To ještě neznamená, že on je tu kouřil. Kde je má?"

"Obyčejně v knihovně."

Puttler začal lampičkou prohlížet zem. Nedošel daleko a již něco spatřil a zdvihl. Byla to napolo vykouřená cigareta s růžovým koncem.

"Hm!" zabručel a hledal dál, ale jinou stopu už nenašel.

Když se vraceli, šel Puttler zase napřed, zakopl a posvítil si pod nohy.

"Máte tu nějak moc žebříků, pane Alforde," řekl tiše. "Žebřík v knihovně. Žebřík venku. K čemu?"

Žebřík ležel rovnoběžně s pěšinou a Puttler si jej prohlédl příčku za příčkou.

"Včera večer tu nebyl, na to mohu přísahat."

"Ne," souhlasil Dick nechápavě. "Ten obyčejně visí na skobách u garáže."

Zdvihl jej. Byl to vysoký dvojitý žebřík, sbíhající se do špičky jako trojúhelník a užívaný při mytí venkovních oken.

"Měli bychom ho dát na řetěz."

Víc (...)

(......)