Edgar Wallace

ČERNÝ OPAT
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

LII.

Co se vlastně stalo?

Přes všechno mrzuté předvídání, že jistě celou noc neusne, slečna Wennerová pravidelně a slyšitelně oddychovala, sotva večer položila hlavu na polštář. Leslie se v duchu smála a opatrně zhasla svíčku. Neležela však ani deset minut, když si uvědomila, že uběhne mnoho hodin, než se jí oči sklidní.

Měla dvě možnosti: buď znova rozžehnout svíčku a číst, anebo počítat myriády ovcí. Nevzala si však knihu s sebou a nechtěla o ni požádat hlídku, aby neprobudila Mary. Ležela tedy naprosto tiše a snažila se na nic nemyslit.

Jenže po tolika událostech, které v posledních čtyřiadvaceti hodinách prožila, bylo naprosto beznadějné pustit všechno z hlavy.

Ze vsi slyšela odbíjení celých hodin i půlhodin a byla ráda, když tloukla jedna, protože si myslila, že už přečkala větší část noci a že se blíží požehnaný den.

V tom starém domě se ozývaly podivné zvuky: praskání, sotva slyšitelné, ale zdánlivě skutečné kroky, šelest, jako by někdo prsty přejížděl po dřevěném vykládání zdí, strašidelné breptání, skoro smích. Leslie se nebála, ale přece vstala, znovu zapálila svíčku, a tím se trochu uklidnila.

Ležela na zádech, dívala se na strop a pokoušela se soustředit myšlenky na tenkou trhlinu, běžící od rohu k rohu, zatímco se dívala, zdálo se jí, že pokoj sice potemněl, ale naplnil se zvláštním nezemským světlem.

A potom spatřila mezi dveřmi veliký hák, na nějž se nepamatovala, nevzpomínala si, že by si ho byla dřív všimla, k němu byl připevněn provaz a na něm s příšernou bezvládností cosi viselo - žena! Oči se jí hrůzou široce otevřely. Málem by byla vykřikla, ale včas se vzpamatovala.

Uvědomila si, že se jí to zdálo, a natáhla se pro kapesník, aby si otřela zpocený obličej. Mezi dveřmi hák nebyl - vůbec nic tam nebylo. Zachvěla se, obrátila se na druhý bok a bůhví pokolikáté se podívala na hodinky. Bylo za pět minut půl druhé.

Klep, klep!

Ten zvuk byl naprosto skutečný. Přicházel z pokoje původně určeného Mary Wennerové.

Ticho - a za chvíli zřetelné zaharašení písku hozeného na okno. Snad jí Dick něco chce. Tiše vyklouzla z postele, oblékla si župan, otevřela dveře a vstoupila do temného pokoje. Okna byla zavřená. Leslie se lekla třetí hrsti písku, která děsivě a hlučně zadrnčela na skle.

Třesoucíma se rukama uvolnila zástrčku a otevřela okenní křídlo. Dole stál muž a Leslie ho v první vteřině nepoznala. A potom se s ní všechno zatočilo a musela se opřít o okno.

Dole stál Harry Chelford.

"Jste to vy, drahá?" Mluvil o málo hlasitěji než šeptem, ale neobyčejně zřetelně.

Podařilo se jí odpovědět: "Ano."

Byla tak zmatená, že se nezmohla na jedinou z otázek, které se jí draly na rty.

Harry! A živ!

"Jste v hrozném nebezpečí," pravil. "Pojďte rychle dolů. Přinesu žebřík."

Než odpověděla, zmizel, ale brzy se vrátil s vysokým žebříkem a postavil jej těsně k domu. Jeho konec dosahoval asi stopu pod okenní římsu.

"Nemohu jít dolů, (...)

(......)