Edgar Wallace

ČERNÝ OPAT
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

LV.

S Dickem hovořil v knihovně vysoký úředník ze Scotland Yardu.

"Jsem za to plně odpovědný," začal Dick. "Dávno jsem pozoroval, že bratr bývá někdy podivný, ale teprve loni se šílenství - dědictví po matce - začalo u něho jevit tak, že mohlo dospět k jedinému konci. Prosil jsem ho, aby se poradil s lékařem. Přiváděl jsem z Londýna nejlepší psychiatry v nejrůznějších úlohách, jako správce nebo případné kupce některého našeho statku, ale Harry se v jejich přítomnosti choval tak rozumně, že nebylo možné, aby jeho chorobu jednoznačně potvrdili.

Moje postavení bylo velmi povážlivé. Jak víte, jsem dědicem bratrova majetku. Ať bych podnikl cokoliv, přešlo by všechno do mých rukou, a kdyby Harry zemřel - lékaři mu dávali jen několik let života, jistě by se o mně neúprosně prohlašovalo, že jsem ho odklidil z cesty. Chtěl jsem chránit rodinné jméno a úzkostlivě jsem dbal, aby se nikdy neoženil."

"Nemohl jste to vysvětlit jeho snoubence?"

Dick chvíli mlčel.

"Byly důvody..."

Úředník nejasně pochopil a změnil námět hovoru.

"Tedy vy jste byl Černý opat?"

"Většinou," přiznal se Dick. "Bratr se přízraku strašně bál a nevycházel, jakmile se povídalo, že se Černý opat někde objevil. Hlavně jsem se snažil udržet ho doma, pod svým dohledem, kde se nemohl poddávat těm strašlivým záchvatům, které děsily celý kraj. Ve skutečnosti totiž muž, kterého se vesničané báli a říkali mu Černý opat, byl Harry. Já jsem byl velmi tichý Černý opat," usmál se smutně, "a neměl jsem jiný úmysl, než udržet Harryho doma. Musím však doznat, že se mi to vždycky nepodařilo."

"Obávám se, že teď musí vyjít pravda najevo," řekl vysoký hodnostář.

"Lituji, že se to nestalo minulý týden," souhlasil Dick hořce.

"Myslíte, že váš bratr má na svědomí zmizení slečny Gineové?"

"O tom nepochybuji. Nějak ji vylákal k oknu a přiměl sestoupit dolů. Dokáže mluvit velmi přesvědčivě, takže nikdo nepozoroval, že není normální, jen já jsem to věděl, po tom, čeho jsem byl svědkem." Dick si zhluboka vzdychl.

"A přece je sportovec, už jako mladík byl jedním z nejlepších střelců v Anglii a také báječný běžec až do doby, kdy ho před osmi lety posedla ta myšlenka s pokladem a kdy se nám odcizil a věnoval se celou duší té nesmyslné honbě za zlatem."

"Za zlatem?"

Dick potřásl hlavou: "Kdyby byl hledal jenom zlato! To by alespoň měl prostý lidský zájem..." A Dick pověděl, že Harry pátral po zázračné živé vodě, po elixíru, o kterém se pradávný Chelford zmínil ve svém deníku. "Pravděpodobně to nebude nic než lahvička nějakého domorodého vína - snad arak. Chudák Harry!"

Slečna Wehnerová chtěla odjet vlakem časně ráno, ale rozmyslila si to. Asi na její rozhodnutí měl vliv hlavně příjezd Fabriana Gildera. Na Lesliino zmizení měla svůj názor.

"Prohledali jste opatství?" zeptala se ne jednou, ale mnohokrát.

Dick byl zoufalý. Opatství ho také napadlo - ze všeho nejdřív. Podezříval Harryho, že se tam ukrývá, a sám mu (...)

(......)