Edgar Wallace

ČERNÝ OPAT
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

LXII.

Neviděla denní světlo a pomyslila si, že už je snad noc, pak se nad ní objevila červenavá hvězdička.

"Je Harry s vámi?"

"Ano," odpověděla. "Počkejte okamžik."

Šla k Harrymu a vzala ho za rameno.

"Harry," řekla klidně, "našli nás!"

Zavrčel na ni. "Kdo nás našel?"

"Dick - a ostatní. Už nebudeme dlouho čekat."

Navlhčil si jazykem rty. "Dick a ostatní?" opakoval nechápavě. "To je divné... Našli nás!"

Letěla zpátky k malé štěrbině.

"Máte hlad?" duněl hlas.

"Veliký," odpověděla. "Ale na tom teď nezáleží - vydržíme bez jídla třeba dvanáct hodin. Jsme tu v nějakém sklepení. Strop chodby se zřítil."

"Jak dlouhá je ta chodba?" zeptal se Dick rychle.

Chvíli přemýšlela.

"Myslím, že asi čtyřicet yardů. Nemůže to být o mnoho méně."

"Jak daleko od vás je zatarasena?"

A když mu to pověděla, slyšela, jak tiše říká: "Leslie."

"Ano?"

"Něco vám pošlu na konci provázku - kapesní kompas. Dovedete podle něho určit, kde jste?"

Konečně se k ní přístroj dostal. Sklo se rozbilo.

"Položte ho tak, abych na něj viděl," požádal. "Máte světlo?"

Posvítila na kompas.

"Kde je sever? Označte ho prstem. Počkejte, pošlu si pro triedr."

Uběhlo deset minut, než se zase ozval.

"Teď mi ukažte, kde je sever," přikázal a potom se zeptal, kde asi leží sklepení.

"Přesně na západ," řekla a chvěla se radostí. "Bude dlouho trvat, než se sem dostanete?"

Na to neodpověděl.

Právě v tu chvíli dorazil poradce, pro kterého dal zatelefonovat.

"Sklepení je pod dnem potoka," řekl inženýr, když se seznámil s problémem.

"Nemohli bychom ten otvor rozšířit?" zeptal se Dick.

"Bohužel! Trvalo by dobře měsíc, než bychom to rozšířili až dolů. Tady je ve skále rozsedlina, kterou potok teče. Oba břehy jsou skalnaté. Vím to, protože můj předchůdce tu vrtal - hledal vodu pro vašeho váženého otce."

Dick zasténal. Měsíc by snad mohl udržet dívku naživu, ale čekání ji zabije.

"Proč třeba neprorazit násep, co tvoří břeh Ravensrillu?" navrhl inženýr a Puttler, který měl totéž na jazyku, mu přisvědčil.

"To je nápad!" řekl. "Zničit dílo předků a vrátit tok na Dlouhou louku do původního řečiště!"

V deset hodin se na příjezdové cestě objevily vozy s ochotnými pomocníky, s kolečky a nejrůznějším nářadím. Všechno složili na břehu potoka. Celý jižní Sussex pracoval na stržení ochranného valu. A násep byl nižší a nižší, až se konečně voda začala přelévat do řečiště, z kterého byla před několika stoletími odvedena. Hrnula se svou klikatou cestou, brala s sebou kůlny a šplouchala podle zdí domku, jehož (...)

(......)