Edgar Wallace

ČERNÝ OPAT
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

IX.

Toho rána se Leslie Gineová nečekaně rozhodla, že pojede do Londýna. Neměla nic na práci a mohla dělat, co ji napadlo. Rozhodně nechtěla být sama. Bláznivě si umiňovala, že půjde na zámek Fossaway, ale vzpomněla si, že je pátek a že v ten den chodí Dick Alford navštívit nájemce statků. Nepokoušela se vysvětlit si, proč jí je vyhlídka na lunch jen v přítomnosti snoubence protivnější než být sama.

Cestou na nádraží se jí zdálo, že v dálce asi půl míle vidí známou postavu, a srdce se jí z nepochopitelného důvodu rozbušilo. Zvýšené břehy úvozu jí zakryly vyhlídku, ale když sjížděla po prudkém svahu silnice k vesnici, viděla, že se nemýlila. Zastavila, právě když Dick Alford otevřel vrátka v plotu ohraničujícím pole.

Pozdravil ji, usmál se, ale byl by k jejímu velkému údivu šel dál, kdyby ho nebyla zadržela.

"Mám zlost! Nechci, aby se naše dobré usedlosti měnily v malá a honosná obydlí pro lidi z města! Minulý týden jsem prodal farmu jakémusi panu Leonardovi v domnění, že ten starý..." zarazil se a spolkl neuctivé označení, "... pán chce rozšířit svůj pozemek, ačkoliv jsem nepochopil, proč kupuje právě farmu, kde je nejhorší půda z celého okolí. Teď ji prodal někomu z Londýna, jenomže ten nový kupec neví, že smlouva je bez mého podpisu neplatná."

"Někomu neznámému?" zeptala se.

"Ano, ačkoliv ten člověk bydlil celé léto někde tady blízko. Má prý tu domek."

"U Ravensrillu?" otázala se překvapeně.

"Ano, to je on," přisvědčil Dick. "Nikdy jsem se s ním nesešel, ale slyšel jsem, že tu byl několik měsíců. Teď jsem zjistil, že zamýšlí dát na stavení štukové ozdoby a udělat arkýřové okno! Vsadil bych se, že tam zřídí umělé jezírko, růžový sad a na lánech země bude pěstovat neduživé květiny."

"A proč ne?" otázala se chladně a Dick se na ni překvapeně podíval. "Vždyť jste řekl, že je to nejchudší půda z celého okolí, a nemůže-li být k užitku, může alespoň přispět ke kráse. Já mám ráda umělá jezírka a růžové sady."

Zamrzelo ho to, ale přece se zasmál.

"To vás asi pan Gilder pozve na první slavnostní hostinu."

Ulekla se. "Kdo?"

"Pan Gilder. Je něčím v City - snad je znamenitý ve svém oboru, ale byl bych rád, kdyby se (...)

(......)