Edgar Wallace

LOVEC HLAV
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

III. NETEŘ

Adéla Leamingtonová obývala malý pokojík v malém domě. Občas si přála, aby obojí bylo ještě menší, aby našla dost odvahy požádat svou neoblomnou bytnou, paní Watsonovou, o slevu nájemného. Kompars společnosti Jacka Knebwortha byl dobře placen, ale jeho členové přišli na pořad dne málokdy, protože Jack byl z oněch mála zručných ředitelů, kteří se specializovali na povídky z domácího prostředí.

Oblékala se, když jí paní Watsonová přinesla ranní šálek čaje.

"Venku obchází nějaký muž už od té doby, co jsem vstala," řekla paní Watsonová. "Viděla jsem ho, když jsem šla pro mléko. Byl velmi zdvořilý, ale řekla jsem mu, že ještě nejste vzhůru."

"Chtěl se mnou mluvit?" otázala se dívka.

"Říkal něco takového," odpověděla paní Watsonová mrzutě. "Ptala jsem se ho, jestli přichází od Knebworthů, a on řekl, že ne. Chcete-li ho přijmout, můžete ho zavést do obývacího pokoje, třebaže vidím velice nerada, když muži navštěvují mladé dívky. Ještě nikdy jsem nevzala do bytu nikoho od divadla, člověk musí být opatrný. Moje jméno bylo vždy vážené a přeji si, aby to tak bylo i nadále."

Adéla se usmála.

"Nedovedu si představit nic úctyhodnějšího než časného ranního návštěvníka, paní Watsonová," řekla.

Sešla dolů a otevřela dveře. Mladý muž stál na chodníku zády k ní, ale při zaskřípnutí dveří se obrátil. Byl příjemného zevnějšku, dobře oblečen a tváří mu přelétl přívětivý úsměv.

"Doufám, že vás vaše bytná nevzbudila? Mohl bych počkat. Jste slečna Adéla Leamingtonová, viďte?"

Přikývla.

"Pojďte, prosím, dál," řekla a zavedla ho do nevětraného malého salónku v průčelí domu.

"Jsem reportér," řekl nepravdivě a její tvář se zklamaně stáhla.

"Přišel jste ohledně strýce Francise? Skutečně se něco stalo? Před týdnem sem ke mně poslali detektiva. Našli ho?"

"Ne, nenašli ho," řekl opatrně. "Znala jste ho asi velice dobře, slečno Leamingtonová, že?"

Zavrtěla hlavou.

"Ne, viděla jsem ho jen dvakrát v životě. Můj otec se s ním přestal stýkat dřív, než jsem se narodila. Viděla jsem ho prvně po otcově smrti a pak ještě jednou před tím, než zemřela maminka."

Všimla si, že ulehčením vydechl, ale nechápala, proč ho potěšilo, že strýc byl pro ni vlastně téměř cizí osobou.

"Ale teď jste ho přece viděla v Chichestru?" řekl.

Přikývla.

"Ano, viděla jsem ho. Jela jsem do Goodwood Parku v plně obsazeném dostavnlku - a tehdy jsem ho na okamžik zahlédla, jak kráčí po chodníku. Vypadal neobyčejně špatně, jakoby nemocný a zoufalý. Když jsem ho spatřila, vycházel právě z knihkupectví, v podpaží měl noviny a v ruce držel dopis."

"Kde je ten obchod?" zeptal se rychle.

Řekla mu adresu a mladý muž si ji zapsal.

"Pak už jste ho nikdy neviděla?"

Zavrtěla hlavou.

"Stalo se mu něco?" tázala se úzkostlivě. "Často jsem slýchala matku říkat, že strýc Francis je velmi výstřední a poněkud lehkomyslný člověk. Má nějaké nepříjemnosti?"

"Ano," připustil Michael, (...)

(......)