Edgar Wallace

PLÍŽIVÁ SMRT
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

13. Výpověď Nargot Lynnové

Margot Lynnová prožila zoufalý a únavný den. Malá kancelář v londýnské Gity, kde pracovala a odkud obstarávala většinu záležitostí svého strýce, stala se pro ni místem plným napětí a stresů.

Svého strýce ráda nikdy neměla, dovedl být zlým tyranem, i když ji platil poměrně štědře - to musela objektivně připustit. Ale jinak to byl spekulant, který většinu svých peněz získal podařenými operacemi na peněžní burze. Margot Lynnová dle jeho telefonických pokynů nakupovala nebo prodávala cenné papíry a peníze ukládala do jeho londýnské banky. Stále ji dovedl udržovat v pokorné, přičinlivé poslušnosti - měl v ruce pádnou zbraň: její nemocnou matku, která musela zůstat v Itálii a byla zcela závislá na jeho dobročinnosti.

Zvědaví, dotěrní reportéři, shánějící novinky pro své revolverové plátky, se snažili k Margot dostat, ale bez úspěchu - pan Reeder dokázal zkrotit jejich neodbytnost tím, že jí opatřil důkladnou ochranu - ženu tvrdých rysů, nadprůměrně urostlou a neoblomnou, která dovedla dorážející pisálky udržet před Margot ve snesitelné vzdálenosti.

Policie vypátrala vše, co se vypátrat dalo o Wentfordových soukromých záležitostech - všechno, krom jedné věci. V této jediné věci Margot zachovala věrnost mrtvému strýci, ačkoliv srdce jí úzkostí zabušilo, kdykoliv si na to vzpomněla.

Dokončila svou denní práci a budovu opustila zadními dveřmi,

aby se vyhnula novinářům, kteří s andělskou trpělivostí na ni čekali. Čekali na ni i před dveřmi jejího bytu, ale přísná slečna Gribleová je jediným zpražujícím pohledem rozprášila jako poděšené ptáky.

Jakmile se octla v bezpečí svého bytu, vyvstala před Margot nová neodbytná otázka. Jakým způsobem by se mohla zbavit přísné strážkyně, kterou jí pan Reeder pověsil na paty.

Nabídla jí čaj a slečna Gribleová, dáma velmi mlčenlivá, ochotně souhlasila.

"Jsem vám nesmírně zavázána - vám i panu Reederovi. Ale déle vás již zde dnes nesmím zdržovat..."

"Zůstanu tak dlouho, dokud nepřijde pan Reeder," odpověděla její střežitelka tónem, jenž nestrpěl odmluvy.

Pan Reeder se dostavil až kolem desáté večer. Margot již zpola umírala únavou a dala by bůhvíco za to, aby se mohla převléknout a jít spát.

Pan Reeder byl svěží, čiperný a živý - nikdo by na něm nepoznal, že v uplynulých šestatřiceti hodinách oka nezamhouřil. Zdálo se, že jeho podivuhodná životní energie má přímo hypnotický účinek, neboť i Margot v krátké chvíli procitla ze své únavy.

Usedl pak do křesla proti dívce, svůj nízký cylindr opatrně položil na podlahu vedle sebe, svázaný deštník si dal mezi kolena a opíraje se o jeho rukojeť, poznamenal: "Doufám, že policii, když za vámi byla, jste řekla všechno, co víte. Ano, tak je to moudré. A ten klíč - řekla jste jim také o tom klíči?"

Margot Lynnová zrudla. Je - pomyslil si pan Reeder - stejně hezká, když je červená jako když je bledá.

Na okamžik předstírala, že nechápe, i když věděla dobře, co pan Reeder (...)

(......)