Edgar Wallace

PLÍŽIVÁ SMRT
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

2. Hrůzný nález na silnici

Po silnici směrem od Beaconsfieldu se přibližovalo auto. Uniformovaný jezdec, stojící se svým koněm uprostřed zasněžené silnice, se díval, jak se světla přijíždějícího auta jasní. Řidič auta spatřil v záři reflektorů uprostřed silnice jízdního policistu, který dával rukou znamení, aby zastavil. Nebylo to snadné, kola se smýkala na povrchu zledovatělé silnice hladké jak sklo.

"Stalo se něco?" zvolal řidič z otevřeného okénka.

Tu spatřil na zemi před sebou ležící postavu. Ležela tam bez vlády, podobna spíše plnému pytli než lidskému tělu.

Řidič vyskočil z auta a doklouzal až k policistovi.

"Nevím, kdo to je," pravil policista. "Zpozoroval jsem ho teprve před okamžikem, právě než jsem zahlédl váš vůz. Nechtěl byste s tím vozem uhnout trochu doprava? - Rád bych, aby světlo dopadlo přímo na něj".

Seskočil s koně a těžkým krokem se blížil k místu, kde leželo bezvládné tělo.

Druhý muž ve voze se přesunul k volantu a otočil jej tak, že jeho světla dopadla přímo na strašlivý nález.

Policistův kůň se přiblížil k autu a klidně je očichával - ze všech přítomných to byl jediný živý tvor, jemuž tělo, ležící na silnici, bylo dokonale lhostejné.

"Zdá se, že je to starý Wentford," pravil policista. "Wentford - milosrdný Bože!"

Řidič vozu se shýbl k mrtvole a pohlédl do její rozšklebené tváře.

"Milosrdný Bože!" opakoval.

Byl to mírumilovný advokát prostředního věku. Nic strašlivějšího a děsivějšího neporušilo poklidný tok jeho života, než byly občasné spory v golfovém klubu. A nyní, před ním, byla přítomna smrt - smrt našima a ohavná - mrtvý muž na zasněžené silnici... Muž, který mu telefonoval před dvěma hodinami a prosil ho, aby opustil svou večerní společnost, přijel okamžitě k němu, protože je to naléhavé.

"Znáte přece pana Bena Wentforda - sám se mi jednou o vás zmínil," pravil advokát policistovi.

"Ano, znám, často jsem navštěvoval jeho dům - ba dokonce jsem šel k němu i dnes večer. Ale dům byl zavřen.

"Hm... zůstaňte chvíli - jedu zatelefonovat na policejní stanici," řekl policista a (...)

(......)