<<< Zpět na Literární doupě - přehled všech autorů a knih

Edgar Wallace

ŘEKA DIAMANTŮ
kompletní kniha, e-book

 

 

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě


Stáhnout tuto knihu v PDF, ePub a MOBI
    1   >

 

PROLOG

Cesta do Alebi vede houštinami. Je to sotva znatelná vozová cesta vinoucí se lesy a bažinami, na mile džunglí a přes hustě zarostlé kopce.

Žádný přítok velké řeky neusnadňuje cestu do Alebské země, kde, podle toho, co říkají lidé, žijí divoké a neznámé kmeny, kde, provozují podivnou magii a zachovávají podivné obřady.

A tam také je řeka Diamantů.

Kdysi přišla do těchto zlých krajů výprava, vedená bílým mužem. Přivedl s sebou nosiče s mohutnými náklady zásob a jednoho říjnového jitra vystoupil z pobřežního parníku. Vylodili se celkem čtyři bílí muži, z nichž jeden měl vrchní velení. Byl to příjemný muž středních let, vysoký, rozložitý a usměvavý.

Byl mezi nimi jeden, jenž nijak netajil, že nemá v úmyslu doprovázet výpravu do vnitrozemí. Byl to rovněž vysoký muž, silné postavy, tučné tváře, a všechny dny čekání, než bylo možné sestavit a vypravit karavanu, strávil kouřením dlouhých doutníků a proklínáním podnebí.

Několik dní předtím, než výprava vyrazila, vzal si jejího vůdce stranou.

"Nuže, Suttone," řekl, "tahle celá věc mě stála velké peníze a já bych o ně nerad přišel kvůli nějaké vaší hlouposti - mám ve zvyku mluvit zpříma, a tak se proto nezačněte zlobit.

Najdete-li ten důl, musíte přinést domů vzorky, ale hlavně musíte přinést přesné údaje o tom místě. Kde přesně ta řeka je, to nevím. Vy máte ten náčrtek tužkou, který vám dal ten Portugalec."

Druhý muž je přerušil nervózním zasmáním;

"Není-li to ovšem na portugalském území," řekl.

"Proboha, Suttone," pravil velký muž rozčileným a zoufalým hlasem. "Vyžeňte si toho portugalského brouka z hlavy! Řekl jsem vám dvacetkrát, že vůbec nejde o portugalské území. Reka teče britským územím."

"Ale vy víte, že ministerstvo pro kolonie .. ."

"Vím všechno o tom ministerstvu pro kolonie," přerušil ho jeho druh hrubé. "Je to zakázané, vím, a je to místo, kam je těžké se dostat - ale - ať je jak chce," vyndal z kapsy plochou kulatou krabici a otevřel ji, "použijte tohohle kompasu hned, jak dorazíte k první řadě kopců. Máte ještě další kompasy?"

"Mám dva," řekl druhý muž udiveně.

"Ukažte mi je -"

"Ale -"

"Můj drahý," řekl tučný muž umírněně. Vůdce výpravy pokrčil dobromyslně rameny a odešel. Za dvě minuty se vrátil s oběma přístroji. Vzal výměnou kompas, který mu ten druhý podával, a otevřel jej.

Byl to krásný přístroj. Nenacházela se tu obvyklá dvoubarevná jehla, ale celý kruh s údaji světových směrů se otáčel místo ní.

"To je zvláštní," řekl udiveně. .Jste si jistý, že tenhle kompas je správný? Sever by měl být přesně přes tamten vlajkový stožár na domě vládního zastupitelství. Přesvědčil jsem se o tom včera právě z tohohle ..."

"Nesmysl!" přerušil ho druhý hlasitě. Žvást! Tenhle kompas je úředně přezkoušený. Je to znamenitý přístroj, a proto vám ho dávám. Myslíte snad, že vás chci poslat špatným směrem - po těch penězích, co jsem do toho vrazil?"

Ráno, než se výprava vydala na pochod, když už si nosiči dávali svá břemena na ramena, přišel malý muž velmi hnědé tváře, s bílou tropickou přilbou naraženou na hlavu a s chocholem peří k odhánění much v ruce.

"Yanders, zástupce!" představil se. "Zrovna teď jsem přišel z vnitrozemí. Lituji, že jsem nepřišel dřív. Vy jedete do pralesa?"

"Ano."

"Diamanty, slyšel jsem!"

Sutton přikývl.

"Během pochodu narazíte na strašný odpor. Budou s vámi bojovat lidé z Alebi a lidé z Ataki vás jistě rozsekají." Stál, hleděl zamyšleně a klátil chocholem ze strany na stranu.

"Vyhněte se srážkám," řekl. "Nechci na svých územích války - a držte se od portugalské hranice."

Sutton se usmál.

"Vyhneme se té drahocenné hranici co nejdůkladněji - ministerstvo pro kolonie vidělo plán naší cesty a schvaluje ho."

Zástupce vážně přikývl a hleděl na Suttona co nejvážněji.

"Hodně štěstí!" řekl potom.

Výprava odešla s rozedněním a brzy zmizela v lesích na druhé straně řeky Isisi.

O týden později odplul tučný muž do Anglie.

Měsíce plynuly a nikdo s? nevracel a žádné zprávy od výpravy nepřicházely - ani žádný posel je nepřinášel, ani domorodí Sokali. Uplynul rok, a ještě jeden, a dosud žádné zprávy.

Lidé za mořem se znepokojovali. Přicházely kabelogramy, dopisy a úřední depeše. Naléhali na zástupce, aby pátral po ztracené výpravě bílých mužů, kteří před dvěma lety vyšli, aby našli řeku Hvězd, jak jí říkaly zprávy proniklé do Evropy. Sanders v Bofabi potřásl hlavou.

Jaké pátrání mohlo být podniknuto? Jinde mohl proniknout malý rychlý parník, sledující běh tuctu přístupných řek - a tlustá roura vodního chladiče strojní pušky mohla budit respekt nad jeho přídí. Ale země Alebi byla jedna houština. Pátrání znamenalo ozbrojenou výpravu. A to znamenalo peníze. Zástupce potřásl hlavou.

Přesto vyslal tajně dva zvědy do pralesů, obratné muže, zběhlé ve stopařství divočiny.

Byli pryč přes dva měsíce, a když se vraceli, jeden z nich vedl druhého za ruku.

"Chytili ho divocí lidé z Alebi," řekl bez rozčilení. "A vypíchli mu oči. Té noci, kdy ho chtěli upálit, jsem zabil strážce a odnesl ho do pralesa."

Sanders stál před svým bungalovem v zeleném měsíčním světle a hleděl od mluvčího k oslepenému muži, jenž nenaříkal a kroutil trpělivě prsty.

"Jaké jsou zprávy o bílých mužích?" optal se zástupce konečně a mluvčí opřený o svůj dlouhý oštěp se obrátil k oslepenému muži po svém boku,

"Cos viděl. Messambi?" ptal se domorodým dialektem.

"Kosti," krákoral slepý muž, "kosti jsem viděl. Kosti a kosti. Alebi ukřižovali bílé muže na velké návsi před pohlavárovým domem, a lidé říkají, že nenechali nikoho naživu."

"Myslel jsem si to," řekl Sanders vážně a podal do Anglie svoji očekávanou zprávu.

Opět plynuly měsíce a přišly deště a zelené období, které následuje po deštích. Sanders byl v plné práci, jak jen může být vládní zástupce v západní střední Africe, v území, kde spává nemoc a boje mezi domorodými kmeny jsou hlavní příčinou úmrtnosti.

Byl povolán do pralesa, aby učinil konec zprávám o velkém doktoru - čaroději. Urazil šedesát mil po zarostlých cestách vedoucích do země Alebů a ustavil svůj soudní dvůr v malém městečku zvaném M'saga. Doprovázelo ho dvacet Houssů, spolehlivých a zdatných vojáků Afriky, jinak by se byl nedostal tak daleko beztrestně. Seděl pod doškovou střechou poradního domu a naslouchal neuvěřitelným povídačkám a příběhům o čárách a kouzlech, o stravující chorobě, jež následovala, o strašlivých obřadech mezi západem měsíce a východem slunce a vydával soud.

Čaroděj - doktor byl starý muž, ale Sanders neměl úctu k šedinám.

"Vidím, že jsi Špatný a zlý člověk," řekl, "a -"

"Pane -"

Byl to žalobce, který jej přerušil, muž vyhublý a vyschlý chorobou a hrůzou, jenž vešel do kruhu vojáků a zarputile mlčících obyvatel městečka.

"Pane, je to velmi špatný muž."

"Buď zticha," velel Sanders.

"Provozuje ďábelské čáry s krví bílých mužů!" ječel muž v úzkosti, když ho uchopili dva Houssové na pokyn zástupce. "Drží v lese bílého muže na řetěze -"

Sanders byl okamžitě pln činnosti a zájmu. Znal domorodce lépe než kdokoliv jiný. Dovedl rozpoznat lež a - co je mnohem obtížnější - dovedl rozpoznat pravdu. Teď pokynul oběti čarodějova nepřátelství, aby přistoupila blíže. . "Co má znamenat ta řeč o bílých mužích?" ptal se.

Starý doktor řekl něco liše, ale rozhodným, ostrým tónem, a žalobce stanul v třesivém váhání.

"Pokračuj!" řekl Sanders.

"On řekl -"

"Ty pokračuj!" velel Sanders.

Muž se třásl od hlavy k patě a kolena mu podklesávala.

"Je tam v lese bílý muž - přišel od řeky Hvězd - starý doktor ho našel a dal ho do chaty, protože potřebuje jeho krev ke svým kouzlům ..."

Pak vedl výpravu cestou hustým lesem a za ním šel Sanders, obklopený šesti vojáky, a starý čaroděj s rukama svázanýma dozadu.

Dvě míle od vesnice byla chýše. Kolem dokola rostla "sloní tráva" tak vysoko, že chýši bylo sotva vidět. Její střecha byla shnilá a propadala se - vnitřek byl plný plísně.

Sanders tam našel muže. Ležel na zemi, připoután řetězem za nohu k těžké kládě. Muž se tiše smál pro sebe, když je viděl, a mluvil jako vzdělaný muž.

Vojáci jej vynesli ven na vzduch a položili ho pečlivě na zem.

Jeho šaty byly pouhými cáry, vlasy a vousy měl dlouhé a rozcuchané. Na obou předloktích bylo mnoho malých jizev v místech, kde mu starý čaroděj odebíral krev.

"Hm-m!" udělal Sanders a potřásl hlavou.

"... Reka Hvězd!" řekla lidská zřícenina s tichým smíchem. "Hezké jméno, co? Kimberley? Eh, Kimberley není ničím v porovnání s tím! ... Nevěřil jsem tomu, až když jsem to viděl na vlastní oči. Celé řečiště je vystláno diamanty, a vy ji nikdy nenajdete, Lambaire, i kdybyste měl moji mapu a svůj pekelný kompas. Nechal jsem tam skrýš s nástroji a potravinami na dobrá dvě léta."

Vstrčil ruku do rozedrané košile a vytáhl kus špinavého papíru.

Sanders se sklonil, aby jej přijal, ale muž jej prudce odstrčil.

"Ne - ne - ne!" vydechl. "Vy si vezměte svou krev - to je vaší věcí - já jsem dost silný, abych to vydržela jednoho dne vám přece uteču -"

Za deset minut spal hlubokým, zdravým spánkem.

Sanders našel ten papír, vzal ho a vložil do kapsy své uniformy.

Poslal oddíl výpravy zpět k tábořišti a jeho lidé přinesli dva stany, které dal postavit na mýtině nedaleko chýše. Nalezený muž byl v tak zuboženém stavu, že se Sanders neodvážil nebezpečného přenosu.

Té noci, když celý tábor spal, a obě ženy, kterým zástupce poručil, aby hlídaly nemocného muže, chrápaly vedle svého svěřence, se zubožený muž probudil. Vykradl se z lože a odplížil se ven do hvězdnaté noci.

Sanders se vzbudil a nalezl prázdnou chýši - a sto yardů dále od tábora, na břehu malého lesního proudu, nalezli hadry, které kdysi byly kabátem bílého muže.

Čaroděj - doktor z M'sagy byl časně ráno předvolán k rozhovoru. Přišel bez želez a nepochyboval o trestu, který ho očekával, neboť nedaleko v lese Sandersovi Houssové vykopali podle zpráv obyvatel mnoho důkazů o čarodějových obětech.

"Pane," řekl muž a díval se upřeně do Sandersových šedých očí, "vidím smrt v tvé tváři!" • "A to je boží pravda," řekl Sanders, a dal ho pověsit.


Stáhnout kompletní knihu v PDF, ePub a MOBI

 

    1   >

 

 

 

[Listovat]

[Obsah]


© Literární doupě
on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu;
knihy zdarma (free e-books) v epub a pdf, recenze, ukázky, citáty, životopisy, knihy pro Kindle a další čtečky

TOPlist