Edgar Wallace

ŘEKA DIAMANTŮ
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

4. LAMBAIRE HLEDÁ MAPU

Lambaire měl v City kancelář - vedl obchod. Nikdo nevěděl, s čím obchoduje. Na dveřích byl mosazný štítek, na kterém byla pouze slova:

J. Lambaire

(Londýn - Paříž)

Lambaira bylo možno zastihnout zde nebo v Paříži. Dostával návštěvy, psal a přijímal dopisy a časem zmizel - nikdo nevěděl kam, ačkoliv ono - Paříž mohlo dost vysvětlovat.

Někteří říkali, že je agent. Velmi neurčité označení, které mohlo znamenat cokoliv. Jiní, že je finančník, ačkoliv optimističtí lidé, kteří potřebovali podporu, byli velmi citelně zklamáni, když zjistili, že nemá peněz nazbyt, aby je vkládal do dobrodružných a neurčitých podniků.

Tolik divných lidí má kanceláře v londýnské City bez určitého označení.

Říkalo se, že kdysi financoval výpravu do střední Afriky, a byla-li to pravda, byly zde důvody pro jeho přítomnost v č. 1, Flair Lané, E. C. Jiní muži, kteří financovali podobné výpravy a měli také takové kanceláře, po celá léta čekali na peníze, které do toho vložili. To bylo známé.

Ale Lambaire měl skutečně zaměstnání, a to zaměstnání velmi výnosné. Jeho bankéři ho znali jako spekulanta ve stříbře, jiný věděl, že je zainteresován v tiskárenském podniku firmy Flinthenstein a Borris. Měl podíly rejdařské firmy s obchodními parníky, která měla v lodařských kruzích špatnou pověst. A také ve stu různých podniků, velkých i malých, zákonných i pokoutních.

Vlastnil několik koní; velmi dobré koně, kteří vyhrávali, když na ně sázel, a byli na opačném konci závodní listiny, když na ně nesázel.

Dva dny po Amberově rychlém odchodu z bytu byl Lambaire ve své kanceláři. Byla doba svačiny a Lambaire si pomalu natahoval rukavice. Usmíval se a spokojeně se rozhlížel.

Jeho tajemník stál v očekávání u psacího stolu a rovnal svazek záznamů.

Pan Lambaire kráčel zvolna k těžkým dveřím svého soukromého pokoje a váhavě se zastavil.

"Snad by bylo lepší napsat to ještě dnes," řekl s pochybami. Tajemník přikývl, položil papíry na stůl a otevřel poznámkový blok.

"Snad by bylo -," řekl Lambaire, jako by se ptal sám sebe.

"Ano, je možné udělat to i dnes."

"Ctěný pane!" začal a tajemník zuřivě psal. "Ctěný pane, potvrzuji váš dopis ve věci diamantových dolů ve Velkém lese. Tečka. Chápu vaši rozmrzelost -"

"Netrpělivost?" navrhl tajemník.

"Netrpělivost," souhlasil Lambaire, "ale věci se vyvíjejí dobře. Tečka. Vzhledem k Vaší nabídce, že převezmete další podíly; čárka, musím Vám sdělit, že naše správní rada jsou -"

"Jest!" opravil tajemník.

"Jest hotova přiznat vám toto právo," pokračoval Lambaire, "ovšem po schválení našich -"

"Svých," řekl tajemník.

"Svých bankéřů. Váš v úctě."

Lambaire si zapálil doutník.

"Jak to zní?" ptal se žoviálně.

"Velmi krásně, pane," řekl tajemník a mnul si ruce. "Velmi dobrá věc pro správní radu."

"Pro mne," řekl Lambaire bez nejmenších rozpaků.

"Řekl jsem pro správní radu," pronesl bledý tajemník a zasmál se tomu vtipu.

Lambaire byl dnes v dobré náladě a tajemník toho (...)

(......)