Edgar Wallace

ŘEKA DIAMANTŮ
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

7. AMBER NAVŠTÍVÍ SCOTLAND YARD

Petr Musk obýval celé poslední poschodí v 19. čísle Redcow Court a domácí ho považoval za vzorného nájemníka. Nájemné platil přesně a pravidelně. Ze svých tří pokojů obýval Petr jeden, Amber (můj synovec z venkova - řekl Petr obřadně) druhý a třetí byl Petrovým obývacím pokojem.

Petr došel k nejnapínavější kapitole životopisu HEZKÉHO HIKE a HRŮZY TEXASU, když vešel Amber.

Vstoupil kvapně a lehce se zasmál, když za sebou zavřel dveře.

Petr vzhlédl přes brýle a položil knihu na kolena.

"Je zle?" ptal se rychle, a když Amber zavrtěl hlavou a usmál se, přelétlo přes mužíkovu tvář zklamání.

"Ne, Petře," řekl Amber, když si odkládal klobouk. "Ještě mě nemají. Není zle - vůbec - ne!" Vyndal z kapsy dva ploché balíčky a položil je pečlivě na stůl. Byly zabalené do novin a obsahovaly cosi velmi těžkého. Amber šel ke skříni, na které hořela petrolejová lampa, a pečlivě si prohlížel kabát.

"Co je, Ambere?" ptal se mužík. "Co hledáte?"

"Krev, Petře!" řekl Amber. "Krev - lidskou krev. Byl jsem donucen udeřit jednoho pána - velmi tvrdým nástrojem, totiž svou pěstí."

"Ne!" Petr byl na nohou, plný vzrušení. Ale Amber se nepřestával usmívat...

"Jen čtěte dál," řekl. "Neděje se nic zvláštního!"

Amber to říkal velmi zostra a Petr sledoval jeho úsměv, který zjemňoval tu hrubost.

Amber pokračoval v prohlídce. Svlékl sako a prohlížel pečlivě vestu i kalhoty.

"Žádné průkazné skvrny," řekl lehkomyslně a šel ke stolu, kde ležela jeho kořist. Oblékl si opět sako, sáhl do kapsy a vyndal plochou koženou krabici. Stiskl pero a víko odskočilo jako kryt kapesních hodinek.

Petr na to hleděl s nesmírným zájmem.

"To je kompas!" vykřikl udiveně.

"Máte pravdu, Petře! Je to kompas - ale má tu nevýhodu, že nemluví pravdu. Jinými slovy, je to ten nejnestoudnější lhář mezi kompasy. Zavaděč lidí - horší než bludička, milý Petře. Je to lotr, ďábel mezi kompasy - protože svádí a zavádí nohy na scestí - jinak řečeno, je to zločinec!"

Zatřásl trochu nástrojem, několikrát jím otočil a zavrtěl vážně hlavou. Zavřel přístroj a položil ho na stůl. A obrátil pozornost k oběma balíčkům. Rozbalil je velmi opatrně. Ukázalo se, že to jsou dvě ocelové desky s podivnými rytinami. Naklonil se nad nimi a jeho úsměv se prohluboval, až vypukl ve veselý radostný smích.

Vzhlédl a setkal se s Petrovým zaraženým a zmateným pohledem a hlasitě se rozesmát.

"Ambere - jde o vážnou věc," prohlásil Petr mrzutě. "Jde o něco velkého - a vy jste mě vynechal. Já, který jsem byl s vámi při všech kouscích, které jste kdy provedl!"

Nebyla to úplně pravda - ale Petrovi dělalo radost věřit, že se nějak účastnil Amberových mnohých nezákonných činů.

"Je to kousek a hra zároveň, Petře!" vysvětloval a zabalil opět pečlivě obě plotny. "Je to velká hra, že kdyby se tady náhle objevila policie a nalezla to u mě, šel bych sedět sedm dlouhých, veselých let - a vy byste šel se mnou na stejně dlouho. A nic by vám nepomohlo."

Snad to bylo (...)

(......)