Edgar Wallace

ZAČOUZENÁ CELA
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

XVI. KAPITOLA

Trick O'Regan přikročil přímo k Josephině a podával jí ruku.

"Dobrý den, slečno Bradyová."

Odvrátil se od ní a rozhlédl se - viděl Mika, Lavina, Sherriffa a ještě dva nějaké muže a všichni seděli pohodlně v křesle a pokuřovali cigarety.

"Jak vidím, máte příjemnou společnost," řekl s úsměvem. "Pět vybraných gentlemanů a všichni mají v kapsách revolvery. Jsou to vaši přátelé, slečno Bradyová?"

Neodpovídala. Chvěla se na celém těle a zuby pevně tiskla spodní ret. Trick musí odtud - ihned - než se něco stane...

"Rozhodně jsou to přátelé vaši, eh, Lavine?" pokračoval O'Regan.

"Co zde chcete?" tázal se nevrle Lavine.

"A všichni jsou také přátelé Bena Guinneye," usmál se. "Pět oddaných přátel, kteří se sešli, aby truchlili nad osudem ubohého Bena Guinneye. Nechcete mu poslat kytici, chlapci? Protože bych vám v takovém případě radil, abyste mu poslali kytici konvalinek, ale velmi rychle, a to přímo do začouzené cely. Rychle, opakuji, protože ji už velmi brzy opustí, aby se odebral do teplejšího podnebí."

"Neznám žádného Bena Guinneye," odporoval Mike.

"A Schnitzera jste také neznal?" tázal se O'Regan.

"Žádného Schnitzera jsem neznal."

"Ani Steinberga?... Ale já znám vás, jste Mike, Perryfieldův osobní přítel. Dejte ruku pryč od revolveru, Mike! Nepřišel jsem, abych vás odvedl k vašemu příteli Benovi. Snad to učiním někdy jindy, ale ne dnes." Obrátil se k Josephine. "Přišel jsem, abych odtud odvedl vás, slečno Bradyová," pravil.

"Mne? A proč?"

"Ještě se ptáte? Právě jste slyšela, jak jsem říkal těmto lidem, co si o nich myslím. Nejsou to přátelé pro vás, slečno Bradyová. Jste již připravena? Jestliže ano, tedy půjdeme."

Vykročil ke dveřím, ale Josephina se nepohnula. Pohlédla na Lavina.

"Ona s vámi nepůjde, O'Regane," pravil Lavine.

O'Regan se k němu rázně obrátil.

"To se mýlíte, Lavine," pravil. "Slečna Bradyová se mnou půjde, a to ihned, a vás se nebude ptát o dovolení! Pojďme," pravil dívce. "Venku na nás čeká auto."

Josephina se přinutila k řeči.

"Tedy prosím jděte sám, kapitáne O'Regane - já - nepůjdu s vámi."

O'Regan se zamračil. "A proč ne?" tázal se.

Pokrčila rameny. "Záleží vám na tom?"

"To se rozumí, že mi na tom záleží, slečno Bradyová," odvětil O'Regan. "Jsem vaším přítelem, nebo aspoň v to doufám - a nejednal bych jako přítel, kdybych vás zde zanechal s pěti bídnými gangstery, kteří všichni mají revolvery v kapsách. Jsou to přátelé Bena Guinneye, a to už postačí, aby si každý slušný člověk zacpal nos, když se octne v jejich blízkosti. Pojďte se mnou, slečno Bradyová, někam, kde je čistší vzduch."

Neodpovídala. Proč on už odtud nejde? Copak netuší, jaké mu zde hrozí nebezpečí? Nebo na to snad nedbá? Ale ne, musí na to dbát, musí odtud, dokud má ještě volnou cestu a ona - ona ho musí přinutit, aby konečně odešel.

"Nuže?" tázal se O'Regan.

Josephina zavrtěla hlavou.

"Zůstanu zde," (...)

(......)