Edgar Wallace

ZAČOUZENÁ CELA
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

XXIII. KAPITOLA

O'Regan se zastavil před domem, kde bydlel, a rozhlédl se všemi směry. Ulice byla liduprázdná a O'Regan již ani chvíli neváhal. Prošel dveřmi, chodbou ke zdviži a vyjel do druhého poschodí. Zastavil se opět přede dveřmi svého bytu, naslouchal, vyňal z kapsy revolver, vsunul klíč do zámku, tiše otočil, prudce otevřel dveře a současně uskočil stranou, zpola očekávaje, že třeskne výstřel.

Ale nic se nestalo a O'Regan po krátkém váhání rozsvítil kapesní elektrickou svítilnu, překročil práh a rozhodil bílé paprsky předsíní. Všechno zde bylo tak, jak to zanechal. O'Regan se usmál, zavřel dveře a zamířil k ložnici. Otevřel je stejně rázně a opět uskočil stranou.

Opět se nic nestalo a O'Regan si posvítil dovnitř, sáhl za dveře a otočil vypínačem. Vstoupil, zavřel dveře, stál k nim zády a rozhlížel se, ale i zde bylo všechno jako jindy. Přistoupil k posteli, podíval se pod ni a pak se vzpřímil, mírně se usmívaje. Počíná si jako stará, bázlivá žena. Ze skříně vyňal láhev whisky, nalil si do sklenice, vstříkl sodovku, sklenici postavil na stolek, vedle ní revolver a usedl do křesla.

Tam seděl chvíli tiše, potom usrkl ze sklenky a opět se pohodlně usadil v křesle. Založil ruce a zavřel oči. Za chvíli mu hlava klesla na hruď a jeho oddechování bylo hluboké a pravidelné.

V koutě ložnice byl velký šatník. Jeho dveře byly na píď pootevřené, když O'Regan vstoupil, a kapitán na ně pohlédl jenom letmo. A teď se tyto dveře otevřely, pomalu a zvolna, a v nich se objevila hlaveň revolveru. Ruka, celá paže a dveře byly dokořán a z nich rychle a tiše vystoupil Ben Guinney. S revolverem namířeným na tichou postavu, sedící v křesle, přistoupil ke stolku a revolver O'Regana odhodil na podlahu.

"Už se můžete probudit, O'Regane," pravil s úsměvem.

Na Trickových tvářích se objevil mírný úsměv, než otevřel oči.

"Jak se zdá, jste překvapen, O'Regane?" pravil Ben Guinney přívětivě.

Trick zavrtěl hlavou.

"Vůbec ne," pravil lhostejně. "Viděl jsem, jak se otvírají dveře mého šatníku, a mohl jsem vás zastřelit, kdybych chtěl."

"Vy že jste mne mohl zastřelit? Ale teď už nemůžete, eh?"

"Tady se vůbec nebude střílet."

"Jste si tím jistý, O'Regane?"

"Úplně," ujišťoval O'Regan. "Mluvit se zde bude, ale ne střílet."

"Ano, máte pravdu, mluvit se zde bude," přisvědčil Ben Guinney. "Musím si s vámi trochu pohovořit."

"Na to jsem spoléhal," pravil O'Regan. "Kdybych nebyl věděl, že si chcete se mnou pohovořit, neopustil byste živý můj šatník."

"Možná že to byl váš trik, Tricku O'Regane," pravil Ben Guinney, "ale byl to už váš poslední trik."

"To se uvidí," usmál se O'Regan. "Jeden mám ještě v zásobě."

"Teď jsem na řadě já, a toto zde," pravil Ben Guinney a ukazoval na revolver, "je můj poslední trik." Oči se mu zúžily. "Chtěl jste mne posadit do začouzené cely, O'Regane? Ale teď mám já vás v začouzené cele a mistr popravčí už netrpělivě čeká. Zde sedí kapitán Patrick (...)

(......)