Edgar Wallace

ZÁHADNÁ NÁLEPKA
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

8. KAPITOLA

Petr Dawes ze Scotland Yardu měl velmi těžkou hlavu. Zdálo se mu, že zachytil jakousi stopu, ale nemohl si vše dobře ujasnit. Obrovským úsilím vůle soustředil mysl na všechny příhody, které se seběhly bezprostředně před krádeží smaragdového náhrdelníku tanečnice. Nejdříve si vzpomněl na Joyce Wilberforceovou, která nepochybně uviděla myš, běžící po podlaze, a zdvihla nohy na židli charakteristicky ženským způsobem. Pak zahlédl tanečnici, jak rovněž skrčuje nohy a rukama si tiskne sukni k lýtkům - tak, jak to ženy obyčejně dělávají.

Co vlastně ještě zahlédl? - Pak, už si vzpomíná, uviděl mezi sebou a ženou po levici číšníkovu ruku. Na té ruce bylo něco zvláštního, co upoutalo jeho pozornost, a chystal se otočit hlavu, aby si prohlédl tvář majitele ruky, když výkřik slečny Joyce odvrátil jeho pozornost jinam.

Co bylo na té ruce zvláštního? Soustředil znovu všechnu svou mysl k této nepatrné věci, neboť si instinktivně uvědomoval, že v tom znamení několika vteřin možná vězí vyřešení záhady. Vzpomíná si, že to byla dobře pěstěná ruka. To bylo u číšníka pozoruhodné. Na ruce nebyly skvosty ani prsteny, což nebylo nic zvláštního. Toho si všiml zbytečně. Pak mu jakoby bleskem vstoupila na mysl podrobnost, na kterou marně vzpomínal. Uvědomil si, že malíček na ruce byl znatelně kratší, než bývá obvykle. Lámal si hlavu, aby uvedl toto znetvoření do souvislosti s něčím, co už o té věci slyšel dříve. Opustil vyšetřovací oddělení, kam byl povolán, najal si taxík a jel přímo do hotelu, kde bydlela Joyce Steeleová se svým manželem.

"Paní Steeleová není doma, ale pan Steele právě přišel," hlásil hotelový úředník. "Mám vás ohlásit?"

"To je zbytečné," řekl detektiv a ukazoval svou legitimaci. "Půjdu do jeho pokoje bez ohlášení. Které má číslo?"

Úředník mu sdělil číslo dveří a sluha ho dovedl až ke dveřím. Detektiv otočil bez zaklepání klikou a vstoupil. Jamieson Steele seděl před malým krbem a kouřil cigaretu. Pohlédl na příchozího a klidně zvolal: "Haló, mr. Dawesi."

"Jakže, vy mne znáte?" zeptal se Petr. "Rád bych si s vámi promluvil několik slov."

"Nejen několik, ale kolik budete chtít," odpověděl Steele. "Prosím, posaďte se. Není to zrovna špatný pokojík pro rozmluvu, jen tu je trochu průvan. Co vás ke mně přivádí? Trvá snad náš povedený strýček na žalobě pro zfalšovaný podpis?"

Petr Dawes se usmál.

"Ani ho nenapadá, že by chtěl žalovat," odpověděl. "Přišel jsem proto, abych se podíval na vaše ruce."

"Na moje ruce?" zeptal se Jamieson Steele překvapeně. "Chcete mi snad udělat manikúru?"

"To sotva," pronesl Petr suše, když před něj Steele rozložil ruce. "Co se vám stalo s malíčkem?" zeptal se po prohlídce.

"Není dost veliký, že?" smál se Steele. "Myslím, že je to zadržený vzrůst. Je to jediná vada na jinak dokonalém těle."

"Kde jste byl dnes v noci?" zeptal se Petr klidně.

"Byl jsem na různých místech, včetně Scotland Yardu!" zněla zarážející odpověď.

"Ve (...)

(......)