Herbert George Wells

LIDÉ JAKO BOZI
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

KAPITOLA TŘETÍ
POZEMŠŤANOVA SLUŽBA

Muž, s kterým si pan Barnstaple po získání potřebných informací šel pohovořit, se jmenoval Sungold. Byl asi velmi starý, protože měl kolem očí a na ušlechtilém čele stařecké vrásky. Byl to růžolící muž s rezavým vousem, v kterém byly bílé pruhy, a pod hustým obočím měl bystré černé oči. Vlasy mu jenom málo prořídly a splývaly dozadu jako hříva, ale už ztratily měděné rudou barvu. Seděl za stolem pokrytým papíry a psal si rukou poznámky. Usmál se na pana Barnstapla, neboť ho už očekával, a statnou pihovatou rukou mu pokynul, aby se posadil. Pak s úsměvem čekal, až pan Barnstaple začne. „Tento svět je triumfem všech lidských tužeb po pořádku a kráse,“ řekl pan Barnstaple. „Ale nesnáší v sobě duši, která není k ničemu. Každý je tu šťasten, protože se něčím zabývá. Každý až na mne… Já nepatřím nikam. Nemám nic na práci. A nikdo – nemá ke mně žádný vztah.“

Sungold lehce pokynul hlavou na znamení, že rozumí. „Pro pozemšťana je obtížné, aby tu při svém pozemském nedostatku vzdělání někam vhodně zapadl. Do některé běžné práce nebo do některého běžného vztahu. Člověk je tu – cizincem… Ale je ještě obtížnější vůbec nikam se nezapojit. Napadlo mě, že bych snad mohl být trochu užitečný v té nové práci, ve které jak jsem se dověděl, se vy ze všech nejlépe vyznáte a která se vlastně ve vás soustřeďuje a kterou řídíte, abych mohl být opravdu tak užitečný jako některý Utopijec… Jestliže je to možné, chtěl bych být něco platný. Třeba potřebujete někoho, kdo by prostě jenom dal v sázku život – kdo by se vypravil na nějaké neznámé a nebezpečné místo – někoho, kdo chce Utopii sloužit – a kdo na to nepotřebuje dovednost ani vzdělání – ani být krásným a schopným člověkem.“

Pan Barnstaple se odmlčel.

V Sungoldově obličeji se zračilo naprosté pochopení pro to, co má pan Barnstaple na mysli.

Pan Barnstaple zůstal tázavě sedět a Sungold se na chvilku zamyslel.

Pak se panu Barnstaplovi začala v hlavě sama řadit slova a věty.

Sungold projevil zvědavost, zdali si pan Barnstaple uvědomuje buď plný rozsah, nebo hranice obrovských objevů, kterými se teď v Utopii zabývají. Řekl, že Utopie vstupuje do stadia pronikavého duchovního vytržení. Fantazie lidí se opojila novými silami a možnostmi, a lze si opravdu sotva představit, že nepoučitelný a zmatený pozemšťan nebude celý nešťastný a nesvůj uprostřed obrovských a neznámých podniků, které je teď nutno zahájit. I mnozí jejich lidé, zaostalejší Utopijci, jsou znepokojeni. Po celá staletí utopijští filosofové a badatelé kritizovali, revidovali a přetvářeli své dřívější instinktivní a tradiční představy o prostoru a čase, o formě a hmotě, a teď tyto nové způsoby myšlení velmi rychle nabývají jasnosti a srozumitelnosti a jejich plodem jsou překvapující možnosti praktického využití. Hranice prostoru, které působily dojmem, že je nelze nikdy překonat, se hroutí; hroutí se podivným a matoucím způsobem, ale hroutí se. Proto je nyní teoreticky možné a rychle se to stává i praktickou (...)

(......)