Oscar Wilde

NESMRTELNÉ MYŠLENKY, AFORISMY, PARADOXY A ÚVAHY
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

KRÁSA, UMĚNÍ A KULTURA

Nemiluji moderních memoárů. Jsou psány lidmi, kteří buď /cela pozbyli paměti, nebo neučinili nikdy ničeho pamětihodného.

Anglické obecenstvo cítí se vždy dokonale volným, když k němu hovoří prostřednost.

Obecenstvo je podivuhodně tolerantní. Promíjí vše, vyjma génia.

Každý velký muž má dnes svoje apoštoly, a je to vždy Jidáš, jenž píše mistrův životopis.

Dříve jsme kanonizovali své hrdiny. Moderní metodou jest vulgarizovatje. Laciná vydání velkých knih mohou být rozkošná, avšak laciná vydání velkých mužů jsou naprosto ošklivá.

Zdá se mi, že imaginace rozprostírá nebo by měla rozprostírat samotu kolem sebe, a že nejlépe pracuje v tichu a osamění.

Jakýje rozdíl mezi literaturou a žurnalistikou? Žurnalistiku nelze číst. a literatura se nečte.

Podat přesný popis toho, co se nikdy nepřihodilo, není jen vlastním zaměstnáním historiků, nýbrž nesporným privilegiem každého muže vloh a kultury.

Vzdělání je podivuhodná věc, avšakje dobře připamatovati si čas od času, že se nelze naučit ničemu, co stojí za vědění.

Ocl zavedení knihtisku a záhubného rozvoje zvyku čtení u středních a nižších tříd této země byla v literatuře tendence obracet se stále více a více k oku a stále méně a méně k sluchu, jenž ve skutečnosti je smyslem, jejž ze stanoviska čistého umění by se měla snažit uspokojit a při jeho zákonech libosti by měla vždycky setrvati.

Učinili jsme psaní vskutku definitivním způsobem tvorby a zíráme na ně jako na formu pracně získávaného cíle.

Ano: psaní velmi ublížilo spisovatelům. Musíme se vrátit k hlasu.

Materiál, jehož užívá malíř nebo sochař, je chudý ve srovnání s materiálem slov.

Každé jemné imaginativní dílo je sebevědomé a rozvážné. Básník nepěje, protože musí pět. Alespoň veliký básník tak nečiní. Veliký básník zpívá, poněvadž volí zpěv.

Není umění, kde není stylu, a není stylu, kde není jednoty, a jednota je u individua.

Čím déle studujeme život a literaturu, tím silněji cítíme, že za vším, co je podivuhodné, stojí individuum, a že to není moment, jenž vytváří člověka, nýbrž člověk, jenž tvoří dobu.

Jsem nakloněn myšlence, že každý mýtus a legenda, jež se nám zdají tryskat z údivu, hrůzy nebo fantazie kmene nebo národa, jsou svým původem objevem jedné jediné mysli.

Snahou tvorby je opakovat se.

Prostřednost vyvažující prostřednost a neschopnost tleskající svému bratru - toť obraz, jejž nám poskytuje čas od času umělecká činnost v Anglii.

Je daleko nesnadnější hovořit o věci, než ji vykonat. V oboru skutečného života jest to ovšem zřejmé. Každý může dělat historii. Jen veliký muž ji však může napsat.

Jediná povinnost, již dlužíme historii, je přepisovat ji. Když člověk jedná, je loutkou. Když líčí, je básníkem.

Pohyb, tento problém viditelných umění, může být vpravdě uskutečněn jen literaturou. Je to literatura, jež nám podává tělo v jeho živosti a duši v jejím neklidu.

Není ničeho, co v sobě nemá vnuknutí nebo popud.

Krása viditelných (...)

(......)