<<< Zpět na Literární doupě - přehled všech autorů a knih

Julius Zeyer

DŮM U TONOUCÍ HVĚZDY
recenze
(pro čtenářský deník nebo referát)

 

 

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 Tato kniha na Novém Literárním doupěti
    1    

 

Hlavním hrdinou příběhu je Slovák Daniel Rojko, který bydlí v Paříži. Jednoho studenta medicíny zaujme dům. Chce se dostat dovnitř, ale nakonec to vzdá. Později mu kolegové povídají o muži, který mluví divnou řečí. Druhý den se na něj jde podívat a začne s ním mluvit slovensky, protože je to Slovák, jako on. Daniel začal vzpomínat na svoji zemi. "Dojmutí toho dne bylo hluboké; cítil jsem se silně, trvale připoután k nemocnému, který dlouho v naší nemocnici ležel a jehož jsem horlivě navštěvoval několikráte za den, jemuž jsem všechny možné služby s pravou radostí prokazoval." (Realismus zobrazuje průměrného člověka) 1.

Daniel se jednou rozpovídal o svém šťastném dětství a nešťastném pokračování se svým otcem. "Ta moje předčasná událost jej patrně do toho omylu a bludu zavedla." (Všestranné studium člověka) 2.

Otec si totiž myslel, že je budoucí spasitel, ale on zklamal. Student Daniela přichází opět navštívit, ale ten jakoby ze začátku vůbec nevnímal. "Trvalo to ještě chvíli, než jsme spolu mluvili jako lidé zdravého rozumu." (Objektivita) 3.

Když student navštívil Daniela doma, udivil ho pokoj se stařenami. "Byla celá šedivá, jen husté obočí bylo celé černé a oči její leskly se podivně." (Přesné zobrazení skutečnosti) 4.

Student byl celým domem úplně očarován. V pokoji spolu dlouho hovořili o náboženství. Na odchodu potkal ženu, která se mu nabízela. "Tentokráte vzbuzovala ošklivost, teď soustrast." (Typizace) 5.

Ráno si myslel, že se z rozmluvy s Danielem zbláznil. Několik dní na něj chtěl přestat myslet, ale nešlo to. Daniel ovšem věděl, co se se studentem děje. Když student opět přišel, Daniel ho požádal o pomoc pro jednu velmi nemocnou paní. Ve stařeckém pokoji bydlely totiž tři ženy. Každá s jiným životním příběhem, ale všechny se špatným koncem. Daniel ale začal chřadnout a chtěl zemřít doma, čemuž se student snažil zabránit. "Ale nechtěl o tom ani slyšet." (Rysy společné větší skupině lidí) 6.

Jednou u Daniela uslyšel student volání o pomoc. Spěchal tedy na pomoc ženě, která se mu tehdy nabízela, ale teď nechtěla prozradit, že ji strašně zbil její vlastní manžel. "Jsem ženština prodejná." (Studium člověka) 7.

Její muž jí totiž vezme všechny peníze, zbije ji a ona mu to stejně nedává za vinu. Nabídne jí tedy nějaké peníze, ale ona je odmítne s tím, že by je stejně dala svému manželovi. Při rozloučení s Danielem se student dozvěděl, že spáchal hrozný zločin. Svou zradou zničil štěstí dvou lidí. Když byl mladý, nabídl mu Angličan práci u něho doma. Daniel ji přijal a setkal se s Edit. Ona už ale měla milého, kterého chtěl v prvním okamžiku spatření Daniel zabít. Po zjištění, že Daniel byl celou dobu přivítání v pokoji, mu řekla, že je nízký špeh. Poté mu sdělila, že má ještě oficiálního snoubence. "Zájmy mého bratra by utrpěly příliš, kdybych náhle dávnou smlouvu snubní zrušila." (Hrdinův charakter je utvářen okolnostmi) 8.

Časem ale Daniel přišel lordu na obtíž a ten urážel jeho poslední špetku pýchy, jak jen mohl. Daniel se snažil zabránit Edit, aby se stýkala se svým milým a ona si tedy nakonec musela vzít jiného. Po milostném příběhu student odešel. Za pár dní už bylo jasné, že Daniel zemře - student se od něj nehnul ani na krok. Mezitím v domě nastalo pozdvižení, protože prostitutku už dlouho nikdo neviděl. "Není pochybnosti, že se zavraždila." (Upozomění na společenské křivdy) 9.

V noci studenta probudil nelidský řev od Daniela. "Ty odcházíš a konečně všechen tvůj žal a bol, všechno tvoje utrpení se končí!" (Přesné studium člověka ve všech jeho projevech) 10.

Daniel zemřel ve svém bytě a když se vznítily uhlíky, které tam nechala ležet mrtvá prostitutka, shořel se svým domem na popel.

 

Julius Zeyer: Dům U tonoucí hvězdy. Československý spisovatel, Praha, 1972.

1 - strana 27
2 - strana 29
3 - strana 42
4 - strana 49
5 - strana 57
6 - strana 77
7 - strana 80
8 - strana 92
9 - strana 120
10 - strana 122

 Tato kniha na Novém Literárním doupěti

 

    1    

 

 

 

[Obsah]


© Literární doupě
on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu;
knihy zdarma (free e-books) v epub a pdf, recenze, ukázky, citáty, životopisy, knihy pro Kindle a další čtečky

TOPlist