Dante studoval nejprve v dominikánské škole, poté studoval filosofii a teologii. Po absolvování škol se oženil s Gemmou Donati a aktivně se zapojil do politického života ve Florencii. Roku 1300 se stal priorem městského státu Florencie. V probíhajícím sporu se přiklonil na protipapežskou stranu, roku 1302 byl z Florencie vyhoštěn a zbytek svého života musel strávit ve vyhnanství. Pochován je v Ravenně.

Jeho tvorbu ovlivnila platonická a idealizovaná láska k Beatrici Portinari. Dante ve svém díle hledal ideál lidské a božské dokonalosti. Dantovu tvorbu je možné rozčlenit na tři hlavní období: 1) milostná poesie a rytířské ideály (Nový život - "Vita nuova"), 2) věda a cesta k lidské dokonalosti (latinské traktáty) a 3) touha po náboženské a politické reformě (např. utopický traktát Monarchie - "De monarchia", mající značný význam z hlediska dějin politické filosofie). Vrcholným Dantovým dílem je bezesporu epos Božská komedie   (La Divina commedia), který má tři části: Peklo  , Očistec  , Ráj  . Dante v podstatě vytvořil spisovnou italštinu, kterou svými díly prosadil, zároveň svůj přístup i teoreticky zdůvodnil. Dantovým dílem vyvrcholilo středověké písemnictví.