Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.
Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF a MOBI.
Vypravěč: Byl jednou jeden zlý duch, přímo ďábel, a ten vyčaroval zlé kouzelné zrcadlo.Každý, kdo se do toho zrcadla podíval, byl mnohem ošklivější než ve skutečnosti. Zlý duch měl svou vlastní čarodějnickou školu. Tam se všem žákům zrcadlo líbilo. Jednoho dne se rozhodli, že zlé zrcadlo budou nastavovat nejen lidem na zemi, ale také andělům a Pánubohu na nebesích. Pevně uchopili zrcadlo a vydali se k nebíčku. Pojednou se jim zrcadlo začalo třásti v rukou, vyklouzlo jim a spadlo na zem. Roztříštilo se na tisíce malilinkatých kousků a způsobilo mnoho zklamání. Nepatrné kousíčky zrcadla se dostaly lidem do očí a brýlí, a to potom bylo neštěstí! Každý, kdo se přes střípek zrcadla podíval, viděl druhého špatného, zlého a ošklivého. Malé kousky doletěly i do velkého města, v němž žily dvě malé děti. Jejich rodiny byly chudé, a tak si v truhlících za oknem pěstovaly zeleninu a jeden růžový keř. Chlapeček Kay a holčička Gerda byli velcí kamarádi. Často spolu sedávali pod růžovým keřem a hráli si. Jednoho léta kvetly růže tuze nádherně a děti si na ně složily písničku.
Gerda a Kay (zpívají): My o růžích v údolí víme, tak Ježíška uslyšíme.
Kay: Podívej, ten červený kvítek! A jak voní…
Gerda: Kéž by nám ty růže nikdy nechtěly přestat kvést!
Kay: Au! To mě píchlo u srdce! A teď se mi něco dostalo do oka!
Gerda: Ukaž, pomůžu ti vyndat smítko ven! …Nic tam nevidím!
Kay: Myslím, že už je pryč.
Vypravěč: Ale nebylo. Jeden malý střípek zrcadla se dostal Kayovi do oka, a druhý střípek až do srdce, které se mu mělo brzy změnit na kus ledu.
Kay: Gerdo, proč pláčeš?
Gerda: Vypadáš tak ošklivě!
Kay: Vždyť mi nic není. …Fuj! Co je to za ohavnou kytku? Tahle růže je celá ožraná od červa! Vytrhám je z truhlíků a rozšlapu!
Gerda: Nedělej to! Pojď, budeme si raději prohlížet knížku.
Kay: Ani náhodou! To je pro nemluvňata! Už si s tebou nechci hrát!
Vypravěč: Kay se hodně změnil. Choval se podle lidí, které potkával. Jako by byl jejich zrcadlem. Na Gerdu jako by zapomněl. Přešlo léto, přešel podzim. Konečně se objevily první sněhové vločky.
Kay: Gerdo, pojď se mnou sáňkovat! Mám dovoleno jít až na velké náměstí. Děti tam přivazují sáňky k vozům a nechají se jimi daleko táhnout!
Vypravěč: Kay odešel na náměstí , kde bylo hodně dětí a hodně veselo.
Sbor dětí: smích, jásot
Vypravěč: Najednou přijely velké bílé sáně, kočírované krásnou paní.
Kay: Mohu se, paní, s vámi svézt?
Sněhová královna: Jistě. Pevně si přivaž sáňky a jedem! (Pauza) Nebojíš se?
Kay: Kdepak! Mohu jet ještě chvíli s vámi? Neztratím se. Trefím domů. Jsem už velký!
Sněhová královna: Ráda tě svezu, jen se pořádně drž, pojedeme s větrem o závod!
(Fičí meluzína, chumelí se)
Kay: Zastavte, prosím, zastavte!Chci domů! Vždyť zapadneme sněhem!
Vypravěč: Najednou se sáňky zastavily a Kay vydechl údivem:
Kay: Paní, jste tak krásná, jste jako Sněhová královna!
Sněhová královna: Také jsem Sněhová (...)
(......)
© Literární doupě
on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu;
knihy zdarma (free e-books) v epub a pdf, recenze, ukázky, citáty, životopisy, knihy pro Kindle a další čtečky