Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.
Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF a MOBI.
V jedné chaloupce nedaleko vesnice žila jedna stará žena, která si celý život moc přála děťátko. Jednoho dne se rozhodla zajít za známou čarodějnicí, která by jí snad mohla pomoci.
Žena: Moc tě prosím o pomoc. Velice ráda bych měla malou holčičku.
Čarodějnice: Tady máš ječné zrnko, vlož ho do květináče a dobře opatruj. Uvidíme, jak ti osud bude přát.
Žena učinila přesně tak, jak čarodějnice řekla. Celý měsíc zalévala zrnko a ani na okamžik ho nepustila z očí. Záhy ze zrnka vyrostala krásná květina s jemnými lístky. To bylo, ale radosti, když žena uprostřed květu spatřila malilinkatou holčičku.
Vzala ji do rukou a radostně ji přilnula k sobě. Děvčátko bylo tuze roztomilé, a protože nebylo větší než malíček, nazvala ji Malenka.
Malenka měla za postýlku skořápku z vlašského ořechu a přikrývkou jí byli listy tulipánu. Žena si celé dny hrála s Malenkou a poslouchala její krásný zpěv. Tím se splnilo kouzlo čarodějnice.
Jedné noci, když už Malenka sladce spala v postýlce, dostala se do domu ohyzdná, zelená ropucha. Jakmile uviděla spící dívenku, zaradovala se.
Ropucha: To by byla hezká ženuška pro mého synáčka.
Ani na chvilku nezaváhala, vzala ořechovou skořápku s Malenkou a utíkala do zahrady. Tam u rybníka byl močál, kde uprostřed rákosí a blatouchů bydlela žába se svým synem. Skořápku se spící Malenkou nechala na listu leknínu. Když se ráno Malenka probudila a uviděla všude kolem sebe jen vodu, rozplakala se.
Stará ropucha začala stavět v bahně útulek pro budoucí manžele. Celý domek byl ozdoben rákosem a vodními lepkavými rostlinami.
Když už bylo všechno připraveno, ropucha zavolala syna a společně plavali k listu, na kterém nechala Malenku.
Ropucha: Zdravím tě krásko. Už je na čase seznámit tě s tvým nastávajícím.
Ropušin syn: Kvak, kvak.
To bylo všechno, co dokázal říct ropušin synáček. Malenka byla tak krásná, že z toho dojetí nemohl ze sebe vypravit ani slovo.
Malenka byla velmi smutná, a jakmile ji nechali o samotě, zase se hlasitě rozplakala.
Rybičky zaslechly, co naplánovala ropucha a bylo jim krásné holčičky líto. Připlavaly proto k zelenému stonku, který držel list leknínu a překousaly jej. List plul dolů po řece pryč, daleko od ropuchy a její syna.
Malenka plula po řece a vítr list rychle hnal, když najednou přiletěl veliký chroust.
Uchopil Malenku a letěl s ní vysoko nad krajem, až když se unavil, posadil se na strom. Ten let malé děvčátko pořádně vylekal. Chroust byl však docela milý. Lichotil ji, obdivoval její půvab a vzhled, dokonce ji dal napít sladké šťávy z květů. Navečer pozval všechny své známé, aby jim představil svou krásnou nevěstu.
Chroust 1: Ta je ale ošklivá!
Chroust 2: Podívejte, má jenom dvě nohy! A jak je útlá v pase! Ta se vůbec nám chroustům nepodobá.
Chroust si vzal ty řeči vážně, hned o ní ztratil
zájem a velice znechucen ji shodil se stromu. Malenka (...)
(......)
© Literární doupě
on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu;
knihy zdarma (free e-books) v epub a pdf, recenze, ukázky, citáty, životopisy, knihy pro Kindle a další čtečky