<<< Zpět na Literární doupě - přehled všech autorů a knih

Guillaume Apollinaire
překlad: Karel Čapek

ALKOHOLY
ukázky
(pro čtenářský deník nebo referát)

 

 

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 Tato kniha na Novém Literárním doupěti
    1   >

 

Pásmo

 Tím starým světem přec jsi znaven na konec 
 Pastýřko Eiffelko jak bečí stádo mostů dnes 
 Řecký i římský starověk se ti už přežily 
 Zde antické se zdají být už i ty automobily 
 Jen náboženství zůstalo docela nové jenom ono 
 Zůstalo prosté jak hangáry v přístavu avionů 
 Jediné neantické v Evropě křesťanství je 
 Evropan nejmodernější jste vy ó papeži Pie 
 A tobě brání stud když okna na tebe hledí 
 Vstoupiti do kostela a jít tam ke zpovědi 
 Čteš letáky ceníky plakáty jež zpívají hlasitě 
 Toť dnešní poesie zatím co prosou žurnály sytí tě 
 Jsou krváky po šestáku samé detektivní případy 
 Portréty velkých osob a sterá různá záhlaví 
 
 Viděl jsem dnes a jméno už nevím pěknou ulici 
 Novou a čistou byla to sluneční polnice 
 Šéfové dělnice a krásné písařky z bureau 
 Z pondělí do soboty čtyřikrát denně tudy se berou 
 Zrána tu třikrát tovární píšťala plačky zní 
 
 Chraptivý zvon tu zaštěká k poledni 
 Nápisy na zdech a tabulích štíty a vyhlášky 
 Vřeští a štěbetají jak o závod s papoušky 
 Mám rád tu pěknou ulici průmyslu a píle 
 Ležící v Paříži mezi třídou des Ternes a ulicí Aumont-Thiéville. 
 Hle mladá ulice a ty sám jsi jen malé dítě 
 Tvá matka jinak než modře a bíle nešatí tě 
 Jsi velmi zbožný a René Dalize tvůj nejstarší kamarád 
 Má církevní obřady jako ty nade vše rád 
 Je devět večer plyn stažen do modra tajně se kradete z ložnice 
 
 Po celou noc se v kolejní kapli modlíte 
 Zatím co věčná spanilá hlubina ametystná 
 Oblévá navždy planoucí glorii Krista 
 Toť krásná lilie již všichni pěstíme 
 Toť rusovlasá pochodeň jež větrem nehasne 
 Toť bledý a nachový syn bolestiplné ženy 
 Toť strom vždy modlitbami všemi přetížený 
 Toť dvojmocnina cti a věčnosti 
 Toť hvězda o cípech šesti 
 Toť Bůh jenž v pátek mře a v neděli vzkříšen jesti 
 Toť Kristus který k nebi lépe než letci vzlétá 
 Jemu náleží podnes výškový rekord světa 
 Kristus panenka oka 
 Dvacátá panenka věků v té on se vyzná 
 A změněn v ptáka náš věk jak Ježíš nahoru letí 
 Ďáblové v propastech zvedají hlavu by mohli naň pohleděti 
 Praví že napodobí co uměl už Šimon kouzelník 
 Křičí že zná-li létat má slouti záletník 
 Andělé létají lehce kolem hezkého letce 
 Ikarus Enoch a Eliáš Apollonius z Thyany 
 Kol prvního letadla krouží u nebeské brány 
 Uctivě pouštějí ty jež unáší Svatá Eucharistie 
 Ty kněze kteří věčně stoupají pozvedajíce hostie 
 Avion snáší se posléz aniž křídla složil 
 Tu vlaštovek miliony nebeský prostor ožil 
 Letmo se blíží havrani sovy sokoli naši ptáci 
 Z Afriky přicházejí ibisi marabuti plameňáci 
 Pták Noh jejž básníci a pohádkáři slaví 
 V pařátech nese leb Adamovu kostru první hlavy 
 Z obzoru letí orel a vyráží velký křik 
 A z Ameriky došel malý kolibřík 
 Z Číny sem přišli pihi pružní a nohatí 
 Co mají po jednom křídle a mohou jen v páru létati 
 Pak ejhle holubice duch neposkvrněný sám 
 Jejž provází lýrovec a tisícioký páv 
 A fénix hranice jež sama se zapálí 
 V svém žhavém popelu vše na chvíli zahalí 
 Sirény opustily své nebezpečné úskaliny 
 A chvátají krásně zpívajíce všecky tři 
 A všichni orel fénix i pihi z Číny 
 
 Se s létacím strojem svorně pobratří 
 Nyní ty kráčíš sám davem po Paříži 
 Kol tebe stáda autobusů řvou řičí a víří 
 Bolestná úzkost lásky hrdlo svírá ti 
 Jako bys nikdy už se neměl lásky dočkati 
 Kdybys žil v dávné době do kláštera šel bys bez prodlení 
 Rdíte se studem když se sami chytnete při modlení 
 Sobě se vysmíváš a smích tvůj plá výhní pekelnou 
 Jiskřičky jeho zlatí života tvého dno 
 Toť obraz visící ve stínu musea 
 A občas přijdu na něj se zblízka podívat 
 
 Dnes jdeš po Paříži ženy jsou krví znamenány 
 Bylo to na sklonku krásy jen nerad toho vzpomínám 
 
 Z koruny žhavých plamenů pozřela na mne Panna v Chartres 
 Krev vašeho Svatého Srdce mne zalila na Montmartru 
 Jsem z toho nemocen když slyším ta slova požehnaná 
 Láska jíž trpím je má choroba tajná 
 A obraz který tě posedl ti pomůže přežít úzkost a bdění 
 Vždy u tebe dlí ten obraz jenž prchá k nevrácení 
 U Středozemního moře jsi nyní na pobřeží 
 Pod citroníky jež celý rok kvetou svěží 
 S přáteli svými se projíždíš ve člunu 
 Jeden je z Nizzy dva z Turbie jeden z Mentonu 
 Sepií hlubinných se děsí oči naše 
 A v chaluhách plují ryby obrazy Mesiáše 
 
 Jsi v zahradě hospůdky v okolí Prahy 
 Cítíš se zcela šťasten na stůl růži ti dali 
 A místo abys psal svou povídku lenošíš pohříchu 
 Hledě na mandelinku spící v růžovém kalichu 
 V achátech Svatovítských zříš zděšen své vlastní rysy 
 Na smrt jsi smuten byl v ten den kdy sebe v nich objevil jsi 
 Podoben Lazaru kterého světlo drtí 
 Pozpátku točí se ručičky hodin v židovské čtvrti 
 A ty couváš ve vlastním životě pomalu 
 Jda na Hradčany nahoru a poslouchaje k večeru 
 Jak v hospodách české písně zpívají 
 
 Hle jsi uprostřed melounů v Marseilli 
 Hle jsi v Koblenci v hotelu s obrem na vývěsní tabuli 
 
 Hle sedíš v Římě pod japonskou mišpulí 
 Hle jsi v Amsterodamu s dívkou jež je ošklivá a tobě hezká se zdá 
 
 Říká že se brzo se svým studentem v Leydech sezdá 
 Tam najímají pokoje Cubicula locanda v latině 
 Vzpomínám toho byl jsem tam tři dny a v Goudě neméně 
 
 Jsi v Paříži od soudce vyslýchán 
 Jak zločinec zatčen a do vězení dán 
 
 V bolestných cestách i šťastných jsi proběhl kus světa 
 Dřív než jsi postřehl lež a svoje leta 
 V dvaceti láskou trpěl jsi a ve třiceti zas 
 Jak blázen žil jsem a ztratil jsem svůj čas 
 
 Na své ruce se už netroufáš podívat a stále chce se mi zaplakat 
 Nad tebou nade vším co zděsilo tě nad ní kterou mám rád 
 Uslzen vidíš chudáky emigranty odjížděti 
 Věří v Boha modlí se ženy kojí své děti 
 Jich zápach plní síň nádraží Saint Lazar 
 Jako tři králové věří ve svou hvězdu v budoucí zdar 
 Myslí že v Argentině se jejich osud změní 
 A že se vrátí domů až nadělají jmění 
 Jedna ta rodina si nese praporek červený jako vy srdce své 
 Ten praporek a naše sny jsou stejně přízračné 
 Někteří z emigrantů se zdrží a pobývají tu 
 V brlozích ulice des Rosiers nebo des Écouffes 
 Často jsem viděl je večer jdou se ven nadýchat vzduchu 
 Zřídka se pohnou s místa jako figurky v šachu 
 Nejvíce jsou to Židé a ženy jich s parukami 
 Sedí bezkrevné a hlídají temné krámy 
 
 Stojíš nad zinkovým plechem ve výčepu ochlastů 
 Popíjíš mezi nešťastníky kávu za dva sous 
 
 Jsi pozdě k ránu ve velikém restaurantu 
 Zpívá se tančí pije se šampaňské 
 
 Ty dívky nejsou zlé a mají své starosti přec 
 I od té nejošklivější dost vytrpěl milenec 
 
 Je to dcera městského strážníka prý z Cannes 
 Nevím jaké má ruce jsou tvrdé a rozprýskané 
 
 Mám nesmírnou soustrast se švy jejího břicha 
 Pokorně dávám svá ústa ubohé dívce se strašným smíchem 
 
 Jsi sám jitro přichází 
 Mlékaři zvoní bandaskami v ulicích 
 
 Noc se vzdaluje jako míšenka přesličná 
 Toť Léa pozorná či Ferdina falešná 
 
 A ty piješ ten líh palčivý jako života bol 
 Tvého života jejž piješ jako alkohol 
 Chceš domů pěšky jít a míříš stranou Auteuile 
 Spát mezi svými modlami z Oceanie a Guineje 
 Jsou to Kristové jiné víry a jiných bohoslužeb 
 Nižší Kristové temných nadějí a tužeb 
 
 Sbohem sbohem jsi ospalý 
 Slunce uťatá hlava 
 Se kuku kutálí 
 
 Tato kniha na Novém Literárním doupěti

 

    1   >

 

 

 

[Listovat]

[Obsah]


© Literární doupě
on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu;
knihy zdarma (free e-books) v epub a pdf, recenze, ukázky, citáty, životopisy, knihy pro Kindle a další čtečky

TOPlist