Jane Austenová

EMMA
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

14. kapitola

Při vstupu do salónu Westonových vyvstala pro oba pány nutnost pozměnit výraz: pan Elton musel ztlumit své rozjaření na vhodnou míru, pan John Knightley potlačit své rozladění; pan Elton se musel usmívat méně, pan John Knightley více, aby to přiměřeně odpovídalo okolnostem. --Jen Emma se mohla chovat podle své přirozenosti a projevit upřímné potěšení. Přicházela k Westonovým vždycky moc ráda. Pan Weston jí byl zvlášť milý a na celém světě nebylo bytosti, s níž by hovořila tak bez zábran jako s jeho chotí: nikomu nemohla vyprávět o všech drobných záležitostech a událostech, problémech a radostech týkajících se otce a jí s takovou jistotou, že se jí dostane sluchu a sympatií, že se vždy setká se zájmem a pochopením. Ať začala v souvislosti s Hartfieldem o čemkoliv, paní Westonová to hluboce prožívala s ní; a půlhodinka nerušené výměny informací o všech maličkostech, na nichž závisí každodenní spokojenost soukromého života, byla pro ně pro obě důležitým zdrojem potěšení. Takové potěšení by možná ani celodenní návštěva neposkytla a rozhodně nepatřilo k přítomné půlhodince; Emmu však potěšil i pouhý pohled na paní Westonovou, její úsměv, dotek, její hlas; rozhodla se, že si nebude příliš lámat hlavu nad podivným chováním pana Eltona ani jakýmikoli jinými nepříjemnými věcmi a že si dosyta užije všeho, co se tu k užívání nabízí. Už před jejím příchodem přišel důkladně na přetřes ten malér s Harrietiným nachlazením. Pan Woodhouse byl pohodlně usazen už dost dlouho, aby stačil vylíčit celý jeho průběh, spolu s průběhem svého a Isabellina příjezdu, podat informaci, že Emma je vzápětí následuje, a právě vyjádřil své uspokojení nad tím, že se Jamesovi dostává příležitosti navštívit dceru, když se objevili ostatní; a paní Westonová, která se mu dosud bezvýhradně věnovala, se mohla uvolnit a přivítat milovanou Emmu.

Emmin úmysl pustit pana Eltona z hlavy se k její lítosti zhatil: když se všichni rozsadili, zjistila, že ho má po boku. Bylo to velice těžké, zapomenout na jeho podivnou necitelnost vůči Harriet, když nejenže seděl vedle ní, ale navíc k ní stále otáčel rozzářený obličej a horlivě ji každou minutu bavil. Namísto aby ho pustila z hlavy, nemohla si pod dojmem jeho chování v duchu nepoložit otázku: "Že by švagr nakonec hádal správně? Je to možné, že tenhle člověk zamýšlí přenést svou náklonnost z Harriet na mne? --Neuvěřitelné a odporné!" --Jenomže on se tak staral, aby jí bylo pěkně teploučko, jevil pozoruhodný zájem o jejího otce a tolik obdivoval paní Westonovou, a nakonec se jal vychvalovat její kresby s takovým nadbytečným zápalem a nedostatečným vkusem, že to strašlivě připomínalo zaslepený milenecký cit, a Emma musela vynaložit značné úsilí, aby zachovala zdvořilost. Ve vlastním zájmu ho nemohla příkře odbýt, a také ne kvůli Harriet: doufala, že se všechno ještě v dobré obrátí, a proto k němu byla dokonce vysloveně přívětivá, ale stálo ji to dost námahy: zvlášť když právě ve chvíli, kdy plácání páně Eltonovo (...)

(......)