Jane Austenová

EMMA
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

16. kapitola

Vlasy měla natočené, komornou už poslala pryč, a tak si mohla Emma sednout, rozmýšlet a trápit se. Moc pěkně si to nadrobila, jen co je pravda! --Nejslibnější naděje rázem zmařeny! --Události dospěly jen a jen k nežádoucím koncům. --Taková rána pro Harriet! --A to je na celé záležitosti nejhorší. Ať to vezme za kterýkoli konec, všechno jí tak či onak přináší bolest a pokoření, ale v porovnání se zlem způsobeným Harriet je to nedůležité; ochotně by se smířila s vědomím, že se zmýlila ještě hůř --že se dopustila vážných chyb --že se víc zesměšnila neschopností v úsudku, než tomu bylo ve skutečnosti, kdyby důsledky jejích omylů postihovaly jen ji samu.

"Kdybych byla Harriet sama nepřemluvila, aby v tom člověku našla zalíbení, vydržela bych všechno. Ať by si na mne s dvojnásobnou opovážlivostí dělal nároky --ale chudáček Harriet!" Jak jen se mohla tak zmýlit! --Hájil se, že na Harriet nikdy vážně nepomyslel --nikdy!

Pátrala usilovně v paměti; tam však vládl pouze zmatek. Nakonec usoudila, že se na svůj nápad upjala a všechno pak podle toho pokroutila. Jistě si však počínal bezbarvě, nejistě, váhavě, protože jinak by takovému omylu přece nepodlehla.

Nebo ten obrázek! --S jakou dychtivostí se ujal Harrietina obrázku! --A ta šaráda! --A stovky jiných okolností: všechno přece tak jasně mířilo k Harriet. Ovšem na druhou stranu zase ta šaráda a její "bystrý vtip" --nehodilo se to vlastně na žádnou z nich; plácanina to je, nevkusná a prolhaná. Koho by nezmátl takový tupý nesmysl?

Jistěže si zvlášť poslední dobou často pomyslela, že se k ní chová s přehnanou dvorností; přehlížela to však jako jeho osobitý způsob, jako pouhý nedostatek soudnosti, vzdělání a vychování, jako známku toho, že se vždycky nepohyboval ve vybrané společnosti a že se u něho přes všechny zdvořilosti někdy projeví nedostatek pravé ušlechtilosti, avšak až dodneška nikdy, ani na okamžik, nepojala podezření, že by tím chtěl dát najevo něco jiného než vděčnou úctu k ní jako k Harrietině přítelkyni.

Panu Johnu Knightleymu tedy vděčí za první upozornění, za první vyslovení toto možnosti. Ti bratři mají pronikavé oči, to nelze upřít. Vzpomněla si, co jí pan Knightley kdysi řekl o panu Eltonovi, jak ji varoval a vyjádřil přesvědčení, že se pan Elton rozhodně neožení nevýhodně; a krev se jí nahrnula do tváří při pomyšlení, oč věrohodněji posoudil jeho charakter než ona sama. Byla to drtivá představa; pan Elton prokázal, že je po mnoha stránkách pravým opakem muže, za jakého ho v dobré víře měla: že je to pyšný, náročný sobec, který myslí jen na své vlastní požadavky a málo bere v úvahu city druhých.

Na rozdíl od obvyklého průběhu takových záležitostí pan Elton rolí nápadníka v jejích očích klesl. Všechno zapřisahání a vyznání mu nijak neposloužily. Nevěřila v jeho city a jeho naděje ji urážela. Chtěl získat dobrou partii, a když měl tu troufalost pozvednout oči k ní, jal se předstírat, že se zamiloval; byla však naprosto klidná, že mu zklamání nepřinese (...)

(......)