Jane Austenová

EMMA
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

44. kapitola

Celý večer přemýšlela Emma o nevydařeném výletu na Box Hill. Jak se jeví ostatním účastníkům, to nemohla vědět. Možná že ve svých různých domovech a z různých hledisek na něj vzpomínají s potěšením; podle jejího názoru to však byl den tak promarněný, tak prostý jakéhokoli rozumného uspokojení ve svém průběhu a odsouzený k tak nepříjemným pocitům ve vzpomínkách, že něco podobného ještě nezažila. Večer strávený hrou v kostky s tatíčkem je proti tomu vrchol blaženosti. V tom může najít pravé potěšení, když věnuje nejpříjemnější hodiny ze čtyřiadvaceti jeho zábavě, a také ve vědomí, že si možná plně nezasluhuje jeho láskyplnou něhu, důvěřivost a respekt, ale jejímu celkovému chování k otci nelze snad nic podstatného vytknout. Jako dcera má srdce na pravém místě. Věří, že by jí nikdo neřekl: "Jak jste se mohla tak necitelně dotknout pana otce? --Pokládám za svou povinnost, a také vám budu říkat pravdu, dokud smím." Slečna Batesová už nikdy nebude mít důvod --ne, už nikdy!

Pokud úcta prokazovaná v budoucnu může odčinit minulost, smí doufat v odpuštění. Častokrát už se zachovala nepěkně a svědomí jí to potvrzuje, nepěkně spíš v myšlenkách než v činech, jednala s ní přezíravě, neohleduplně. Nic takového už se nestane. Na důkaz upřímného pokání ji hned zítra dopoledne navštíví, a to bude počátek pravidelných přátelských styků, které bude udržovat.

Její odhodlání do rána nepolevilo, i vydala se na návštěvu dost brzy, aby jí do toho nic nepřišlo. Není pravděpodobné, že by cestou potkala pana Knightleyho, pomyslela si, ale mohl by se ukázat u Batesových, až tam ona bude na návštěvě. To by jí nebylo proti mysli. Nestydí se projevit pokání, když je tak oprávněné a upřímně prožívané. Cestou bloudila očima směrem k Donwellu, jeho ale nezahlédla.

"Dámy jsou doma." Dosud nikdy se nezaradovala nad touto odpovědí, ani nevešla do chodby a nevystupovala po schodech, aby jim udělala radost; vždy to bylo spíš s pocitem, že činí milostivě zadost povinnosti, anebo že chce udělat radost sobě, protože se na jejich účet dodatečně zasměje.

Svým příchodem vyvolala zřejmě nějaký rozruch; ozvaly se kroky i hlasy. Zaslechla slečnu Batesovou, něco bylo třeba spěšně zařídit; služka se koukala polekaně a rozpačitě; prý doufá, že laskavě chviličku posečká, a pak ji uvedla předčasně. Jak teta, tak neteř zřejmě právě unikly do vedlejší místnosti. Jane zahlédla docela zřetelně a ta vypadala neobyčejně špatně; a než za nimi zapadly dveře, zaslechla slečnu Batesovou: "Ano, děvenko, tak já tedy řeknu, že sis musela jít lehnout, nemocná jseš na to namouduši dost."

Chudinka stará paní Batesová, přívětivá a skromná jako vždy, se tvářila, jako by dost nechápala, co se to děje.

"Bojím se, že Jane přepadla nějaká nevolnost," pravila, "ale já o tom nic nevím; mně tvrdí, že je jí dobře. Myslím, že tu dcera bude zpátky co nevidět, slečno Woodhousová. Prosím, přijměte laskavě místo. Ta Hetty neměla odejít. Já přece nemůžu --Našla jste si židli, slečno?

(...)

(......)