Charles Baudelaire
překlad: Hanuš Jelínek

MALÉ BÁSNĚ V PRÓZE
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Arsenu Houssayovi

Drahý příteli, posílám Vám dílko, o němž by se nedalo bez nespravedlnosti říci, že nemá ani hlavy ani paty, poněvadž naopak jest tam všechno najednou, hlavou i patou, střídavě i vzájemně. Uvažte, prosím, jaké podivuhodné pohodlí poskytuje tato kombinace nám všem, Vám, mně i čtenáři. Můžeme přerušit, kde chceme, já svoje snění, Vy rukopis, čtenář svou četbu; neboť já nezavěšuji vzdornou vůli tohoto na nekonečnou nit velejemné intriky. Odstraňte jeden článek a oba kusy této zmotané fantasie se beze všeho opět spojí. Rozsekejte ji v četné fragmenty a uvidíte, že každý může existovat o sobě. Doufaje, že některé z těchto pahýlů budou mít dosti života, aby se Vám líbily a Vás pobavily, dovoluji si Vám dedikovat toho hada celého.
     Musím se Vám trochu zpovídat. Když jsem, aspoň po dvacáté, listoval v pověstném “Gaspard de la Nuit“ od Aloysia Bertranda (nemá kniha, již znáte Vy, já a několik našich přátel, plné právo být nazývána pověstnou?), napadlo mi učinit něco podobného a užít způsob, jakého on užil k malbě života dávného, tak podivně pitoreskního, k popisu života moderního a abstraktnějšího.
     Kdo z nás ve dnech své ctižádosti nesnil o zázraku poetické hudební prózy bez rytmu a rýmu, dosti pružné a dosti rytmované, aby se přizpůsobila lyrickému pohnutí duše, vlnění snů, záchvěvům svědomí?
   Tento neodbytný ideál rodí se hlavně z pobytu ve velkých městech, z křížení jejich nesčíslných vztahů. Nepokusil jste se Vy sám, drahý příteli, písní vyslovit pronikavý výkřik Sklenářův, a lyrickou prózou vyjádřit všechny bezútěšné sugesce, jež tento křik vysílá až do mansard nejvyššími mlhami ulice?
     Ale bojím se, upřímně řečeno, že má žárlivost mi nepřinesla štěstí. Jakmile jsem se dal do práce, poznal jsem, že jsem nejen zůstal velmi daleko za svým tajemným a zářivým vzorem, ale ještě, že jsem udělal něco (může-li se to vůbec něčím nazývat) podivně odlišného, čím by se každý jiný než já byl nepochybně honosil, což však může jen hluboce ponížit ducha, který považuje za největší poctu básníka vyplnit přesně to, co zamýšlel učinit.

Vám oddaný Ch. B.