Nové Literární doupě!
Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.
Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF a MOBI.
Přejít na nový web Literární doupě
Charles Bukowski
Charles Bukowski - životopis
Charles Bukowski[16.8.1920-9.3.1994]
Charles Bukowski se narodil v Německu, ale vyrůstal (od čtyř let) v Los Angeles. Jeho otec ho zneužíval a Charles ho později popisoval jako "krutého, nablýskaného parchanta s páchnoucím dechem". Aby se proti otci zaštítil, začal už ve třinácti pít. Alkohol se tak pravděpodobně stal nejdůležitější součástí jeho zbývajících šedesáti let života.
Bukowski se už brzy chtěl stát spisovatelem, ale když měl mezi dvaceti a třiceti lety už plnou zásuvku odmítavých odpovědí od vydavatelů rozhodl se "věnovat se pouze alkoholu" a vydal se na deset let trvající orgie po Americe. Aby měl na alkohol, dělal různé podřadné práce: obsluhovače u benzinky, u výtahu, řidiče kamionu a pekaře v továrně na psí sušenky. Říká, že všechny tyhle práce znamenaly pracovat pro předáky s "kousavýma očima a nízkým čelem".
V roce 1955 byl Bukowski odvezen do nemocnice s krvácejícím vředem způsobeným alkoholem a ocitl se blízko smrti. Jakmile se dostal z nemocnice, vyrazil k prvnímu baru, ale začal také opět psát. Jak říká: "Měl jsem umřít, ale neumřel, tak jsem začal znovu psát. Ale místo povídek z toho byly básně." Bukowského první sbírka básní vyprodaná v roce 1959 měla 30 stránek a náklad byl jen 200 výtisků. Druhý svazek (1963) získal uznání kritiky. Během svého života vydal Bukowski celkem 32 knih poezie a byl Jeanem Genetem a Jean-Paul Sartrem označován za "největšího básníka Ameriky". Ale Sartra, který se sním chtěl setkat, Bukowski odmítl: "Ani náhodou! Sartre mě ani trochu nezajímal. Staral jsem se jen o svoji láhev".
Zatímco mu pití pomáhalo psát, jeho nízký životní styl vyplněný alkoholem byl také předmětem jeho prózy, ve které často vystupuje jeho alter ego Henry Chinaski. Svou neklidnou existenci popisoval jako "tu šílenou řeku, to drtící a plenící šílenství, které bych nikomu nepřál jen sobě", ale také si byl vědom, že právě toto mu poskytlo látku ke psaní. Dodal: "Jestli se chystáš psát, musíš mít o čem. Bozi mi byli nakloněni. Nechali mě na ulici.
Bukowski vydal pět knih povídek, včetně Notes od a Dirty Old Man (1969, Paměti špinavého starce) a life and Death in a Charity Ward (1974, Život a smrt v domě charity). Jeho první román Post Office (1971,Poštovní úřad, č.1996), založený na jeho zkušenosti s prací v třídírně dopisů, byl objednán Johnem Martinem z radikálního nakladatelství Blask Sparrow Press, který Bukowskému slíbil 100 dolarů za měsíc do konce života. Povídá se, že Bukowski napsal román za dvacet nocí a vypil za tu dobu 20 láhví whiskey. Vytvořil poté pět dalších románů, včetně Factotum (1975,Faktótum, č.1992), Women (1978,Ženy, č.1995), Hollywood (1989,č.1992), Spetuagenarion Stew (1991, Šťáva sedmdesátníka) a detektivka Pulp (1994, Škvár) – vydanou po jeho smrti, ale před smrtí ji Bukowski popsal jako "prostě to nejšpinavější, nejzvláštnější, co jsem kdy napsal".
Bukowského duhá žena Linda ( v roce 1956 si vzal za ženu Barbaru Fryeovou, bohatou vydavatelku drobného básnického časopisu, ale manželství nevydrželo) ho v sedmdesátých letech krmila vitamíny, vzala mu tvrdý alkohol a naučila na víno. Ke konci života žil Bukowski, původně pouliční pobuda, v domě s bazénem, jezdil černým BMW a psal na počítači (pořád poslouchal stejnou hudbu, jakou si kdysi hrával na špinavých hotelových pokojích - Sibelius, Mahler, Rossini). Jeho každodenní život vypadal tak, že vstával "okolo poledne. Pak s Lindou posnídám. Pak si zajdu na závodiště a sázím na koně. Pak se vracím, zaplavu si, posadím se k počítači a hodím do sebe láhev".Různé fáze jeho života jsou zachyceny v životopise Ham on Rye (1982, Šunkový nářez).
Bukowského život a psaní inspirovaly dva filmy,Tales of Ordinary Madness (1983, Příběh obyčejného bláznovství) a Crazy Love (1989, Šílená láska). Napsal scénář k Barfly (1987, Štamgast), kde jeho zkušenosti jako mladého muže ztvárnil Mickey Rourke . Původně byl do hlavní role obsazen Sena Penn a Bukowski sám řekl, že by mu dal přednost, protože Penn uměl jak napít, tak si dělat legraci na úkor své (tehdejší) partnerky Madonny.
Bukowski, dlouholetý přítel Raymonda Carvera, je také řazen mezi první špinavé realisty americké literatury. Politicky uvědomělí kritici zdůrazňují, že je také zároveň "špinavý" v nevábném smyslu: sexismus v jeho díle je legendární a sám přiznává, že byl jednou obviněn ze znásilnění. Některé z jeho děl jsou jen o málo víc než barové chvástání, ale ve víně je také pravda. Jeden kritik říká: "To nejhorší se podobá vychrchlaným nápadům a hospodským blábolům, ale to nejlepší představuje šok pravdy." Bukowského hodnocení svého literárního výkonu bylo skoro stejně nezaujaté. "Přeháněl jsem to. Psal jsem hnusné, díky nimž mě lidé nenávidí, ale díky nimž jsou zvědaví, kdo že je to ten Bukowski."