Michail Bulgakov
překlad: Alena Morávková

ADAM A EVA
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

PRVNÍ DĚJSTVÍ

Květen v Leningradě. Pokoj v přízemí, otevřené okno vede do dvora. Nejnápadnější z celého zařízení je lampa s tmavým stínidlem, která visí nad stolem. V jejím svitu by se dobře vykládal pasiáns, ale sebemenší pomyšlení na pasiáns je vyloučeno, sotva se u lampy objeví tvář JEFROSIMOVA. Nápadný je i reproduktor, odkud zvučně i měkce zaznívá Faust z Mariinského divadla. Na dvoře se chvílemi ozve harmonika.

Pokoj sousedí s předsíní, kde je telefon.

ADAM (líbá EVU): Ten Faust je kouzelná opera. Máš mě ráda?

EVA: Mám.

ADAM: Dnes Faust a zítra večer jedeme na Zelený mys! Jsem šťastný! Když jsem stál ve frontě na lístky, vyrazil mi po celém těle horký pot a došlo mi, že život je nádherný.

AŇA (náhle vejde): Jé…

ADAM: Aňo! Alespoň kdybyste… tento… zaklepala!

AŇA: Myslela jsem, že jste v kuchyni.

ADAM: V kuchyni? V kuchyni, říkáte? Proč bych seděl v kuchyni, když hrají Fausta?

AŇA prostírá.

Na šest neděl na Zelený mys! (Žongluje a rozbije sklenici.)

EVA: Tak a je to…

AŇA: Tu je cizí sklenice. Daraganova.

ADAM: Koupím novou. Koupím Daraganovi pět sklenic.

AŇA: Kde je koupíte? Sklenice nejsou.

ADAM: Jen žádnou paniku! Ke konci pětiletky sklenice budou! Ano… máte pravdu, Aňo. Měl jsem být právě v kuchyni. Chtěl jsem si vyčistit žluté polobotky. (Odejde.)

AŇA: Když se na vás dívám, paní Evo, závidím vám. Hezoun, a ještě k tomu inženýr a komunista.

EVA: Víte, Aňutko… Snad jsem doopravdy šťastná. I když… čertví! A proč vy se nevdáte, když máte do toho takovou chuť?

AŇA: Padla jsem pokaždý na nějakýho lumpa. Všechny ostatní si vzaly hodné muže a na mě zbyl jenom šmejd. A navíc ten mizera pije!

EVA: Pije?

AŇA: Sedí ve spodkách, na nose má namodralej skřipec, čte si hraběte Monte Christa a pije s Kubikem.

EVA: Je to chuligán, ale originální.

AŇA: K čemu je dobré být originální? Je to bandita s harmonikou. Ne, nevezmu si ho. Minulý týden zmlátil jednoho byrokrata z desítky a za to ho vyhodili z odborů. I Baranovou oklamal. Donutili ho platit alimenty. To není žádnej život.

EVA: Ne, když se tak zkoumám, jsem asi doopravdy šťastná.

AŇA: Zato Daragan je nešťastnej.

EVA: Už to ví?

AŇA: Řekla jsem mu to.

EVA: Ale to je svinstvo, Aňo!

AŇA: Co vás napadá! Myslíte si, že se to nedozví? Dneska se ptal: „Co Eva, půjde večer k Adamovi?“ A já na to povídám: „Půjde a už u něj zůstane.“ „Jak to?“ „Takto,“ povídám, „právě dneska se vzali!“ „Cože?“ Á, červenáte se. Celýmu kvartýru jste popletla hlavu!

EVA: Co vás to napadá? Komu že jsem popletla hlavu?

AŇA: Pro dnešek stačí! I Kobliha přijde. Taky je do vás zamilovanej.

EVA: Vzhůru na Zelený mys! Neztrácet ani minutu a zítra večer vsednout do vlaku, do spacího vozu první třídy. A žádné Koblihy!

AŇA vymetá střepy a odchází.

ADAM (vběhne dovnitř): Líbí se ti můj pokoj?

EVA: Docela. Ano, líbí se mi…

ADAM ji líbá.

Teď sem vtrhne Aňa… Počkej!

ADAM: Nikdo sem nevtrhne, nikdo. (Líbá ji.)

Najednou se ozvou pod oknem hlasy. Hlas (...)

(......)