Nové Literární doupě!
Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.
Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF a MOBI.
Přejít na nový web Literární doupě
Anthony Burgess
John Anthony Wilson Burgess - životopis
John Anthony Wilson Burgess[25.2.1917-25.11.1993]
Anthony Burgess se narodil jako John Burgess Wilson roku 1917 v Manchesteru. Jeho matka zemřela během epidemie tzv. španělské chřipky v roce 1919, a tak dětství prožil se svým otcem a později i s nevlastní matkou, která se stala tématem několika jeho románů jako nepříliš kladná, leč významná postava. Po otci, pianistovi v barech a kinech, a vlastní matce, kabaretní tanečnici Belle Burgessové, podědil Burgess zejména cit a talent pro hudbu, které pak zúročil nejen coby hudební skladatel, ale i ve svých románech.
Burgess se původně opravdu chtěl stát hudebním skladatelem, ovšem nedostatek teoretických znalostí mu přibouchl dveře na hudební katedru Manchesterské univerzity. Další volbou byla anglická literatura, kde byl Burgess daleko úspěšnější: v roce 1940 ukončil studia diplomovou prací o Christopheru Marlowovi, na téma "Doktor Faustus jako symbolická autobiografie". Zde můžeme spatřit kořeny Burgessova zájmu o alžbětinskou literaturu.
Prakticky rovnou z univerzity Burgess narukoval do armády jako příslušník zdravotnického sboru. O tři roky později se už jako armádní školitel přesunul na Gibraltar, kde měl strávit další tři roky a kde se také odehrává děj jeho prvního románu, Jako bych viděl hradby (A Vision of Battlements, 1949, vyd. 1965). V té době byl už ženatý: v roce 1942 se oženil s Llewelou Isherwood Jonesovou, předobrazem valné většiny manželek hlavních hrdinů prvních Burgessových románů.
Poté, co se po válce znovu setkali, začínali Burgess a Lynne vlastně úplně od začátku: Lynne v roce 1944 potratila Burgessovo dítě, když ji v Londýně přepadli a zbili čtyři dezertéři, a její manžel si po sedmi letech v armádě jen ztěžka zvykal na civilní život. Několik následujících let se pak oba snažili najít k sobě cestu a usadit se v Anglii, ovšem pouze, mírně řečeno, se střídavými úspěchy. Vysvobozením byl až Burgessův nápad zažádat o místo učitele angličtiny v Malajsii a následný šestiletý pobyt v tropech, kde ve skutečnosti začala Burgessova literární kariéra.
V roce 1959 se Burgess náhle zhroutil uprostřed přednášky na škole v Bruneji, kam se přesunul z Malajsie. Vzhledem k tomu, že měl kvůli své vstřícnosti k domorodcům potíže s místní vládou, byl bleskurychle dopraven do Londýna na vyšetření. Diagnóza byla neúprosná: nádor na mozku a pouhý rok života. Burgess se ovšem zachoval jako muž - během onoho "roku života" napsal pět románů, aby finančně zajistil Lynne, svou "budoucí vdovu", jak ji označil ve své autobiografii Malý Wilson a velký Bůh (Little Wilson and Big God, 1987), kde dále píše: "Ve skutečnosti jsem té předpovědi nevěřil. Smrt, coby kvintesence jinakosti, je pro jiné. Ale pokud ta předpověď měla platit, dostalo se mi něčeho, co jsem nikdy předtím neměl: celého roku života. Nehrozilo, že by mě zítra přejel autobus nebo že by mě na závodišti v Brightonu ubodali. Neměl jsem se udusit kostí. Kdybych byl spadl do mrazivého moře, neutopil bych se. Měl jsem celý rok, a to byla dlouhá doba."
Po takzvané Malajské trilogii (Time for a Tiger, 1956, The Enemy in the Blanket, 1958, Beds in the East, 1959), která vznikla už za Burgessova pobytu v tropech, a románu Právo na odpověď (The Right to an Answer, 1959) tedy Burgess během jediného roku napsal romány Doktor je nemocný (The Doctor Is Sick, 1960), Červ a prsten (The Worm and the Ring, 1961), Dost dobrá země (Devil of a State, 1961), Potlesk jednou rukou (One Hand Clapping, 1961) a Uvnitř pana Enderbyho (Inside Mr Enderby, 1961). Taková plodnost byla nejen nevídaná, ale také nevhodná, a Burgess, aby předešel potížím, vydal dva z románů pod pseudonymem Joseph Kell. V té době pracoval mimo jiné jako recenzent pro Yorkshire Post, který jej, jako Anthonyho Burgesse, pověřil recenzí románu Uvnitř pana Enderbyho od jakéhosi Josepha Kella. Burgess v recenzi vypíchl veškeré neduhy románu (kdo jiný by o nich měl vědět lépe, než sám autor?), ovšem když se celá věc provalila, literární svět jej nařkl, že propaguje vlastní dílo, a šéfredaktor jej vyhodil přímo z televizní obrazovky, tedy lépe řečeno z televizního studia, kam byl pozván, aby celou záležitost vysvětlil veřejnosti.
V roce 1961 Burgess a Lynne navštívili jako turisté tehdejší Sovětský svaz. I tento výlet byl pro Burgesse jako autora významný, protože jej inspiroval k napsání románů Med pro medvědy (Honey for the Bears, 1963) a Nekalé úmysly (Tremor of Intent, 1966), ale zejména mu poskytl látku pro Mechanický pomeranč (A Clockwork Orange, 1962), jeho nejznámější román (a pohříchu jediný, který doposud vyšel česky). Mechanický pomeranč je zároveň, spolu s románem Zlotřilé sémě (The Wanting Seed, 1962), jakýmsi mezníkem v Burgessově tvorbě: autor zde jednak přechází vesměs zábavné literatury k závažnějším tématům, i když burcující, až orwellovská vize společnosti v těchto dvou románech je v jeho díle výjimečná, jednak se v Mechanickém pomeranči objevuje prvek dosud jen naznačený, pro pozdější Burgessovu tvorbu však typický - totiž literárně-lingvistický experiment.
Akce tohoto týdne:
Karel Václav Rais: balíček 15 elektronických knih (PDF+ePub) za 521 208 Kč (-60%)