Karel Čapek

BÍLÁ NEMOC
ukázky
(pro čtenářský deník nebo referát)

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Jednání druhé

Obraz šestý

Táž pracovna Maršálova.

 

POBOČNÍK (ve dveřích)

Doktor Galén.

 

MARŠÁL (píše)

Uveďte ho.

 

POBOČNÍK (uvede doktora Galéna)

Oba zůstanou stát u dveří.

 

MARŠÁL (píše dál. Po chvíli)

Doktor Galén?

 

DR. GALÉN (lekne se )

Prosím, pane dvorní rado.

 

POBOČNÍK (tiše napovídá)

Vaše Excelence.

 

DR. GALÉN

Totiž Vaše Excelence, že ano –

 

MARŠÁL (píše dál)

Pojďte blíž.

 

DR. GALÉN

K službám, pane ... Vaše Excelence. (Přiblíží se o krok.)

 

MARŠÁL (položí tužku a chvilku ho pozoruje)

Chtěl jsem vám blahopřát, doktore Galéne, k vašim úspěchům v léčení bílé nemoci. Dostvávám zprávy ... od svých úřadů ... o vašich výsledcích. (Bere do ruky fascikl aktů.) Ty výsledky jsou ověřeny, doktore. Je to podivuhodné.

 

DR. GALÉN (zmaten a dojat)

Děkuju uctivě, pane ... Vaše Excelence.

 

MARŠÁL

Tady jsem připravil jakýsi projekt – Chci totiž udělat z nemocnice U svatého Ducha státní ústav pro potírání Čengovy nemoci. Nastoupíte tam jako primář, doktore Galéne.

 

DR. GALÉN

Ale já ... To by nešlo, pane ... Já mám totiž takovou klientelu, Vaše Excelence, že ano ... To bych, prosím, opravdu nemohl.

 

MARŠÁL

Považujte to za rozkaz, milý doktore Galéne.

 

DR. GALÉN

Já bych jinak s největší radostí, Vaše Excelence ... Ale já přece nemohu řídit ... Člověk nemá ani tu zkušenost, že ano ...

 

MARŠÁL

Tak vám to řeknu jinak. (Podívá se na pobočníka, který zmizí.) Vy jste odmítl vzít do léčení barona Krüga.

 

DR. GALÉN

To ne, prosím. Já jen ... tady byla jistá podmínka –

 

MARŠÁL

Vím. Budete tedy léčit barona Krüga – bez jakékoliv podmínky, doktore Galéne.

 

DR. GALÉN

Je mně hrozně líto, pane ... Vaše Excelence ... ale to opravdu nejde. Já ... já musím trvati na své podmínce –

 

MARŠÁL

Doktore, jsou prostředky, kterými lze lidi přinutit ... aby splnili rozkazy.

 

DR. GALÉN

Podívejte se, vy mě můžete dát zavřít, že ano, ale –

 

MARŠÁL

Dobře. (Sahá po zvonku.)

 

DR. GALÉN

Poslyšte, pane, nedělejte to! Já mám tolik pacientů – Zabijete je, když mne dáte zavřít!

 

MARŠÁL (pouští zvonek)

Nebyli by to první mrtví na mé cestě. Ale vy si to ještě rozmyslíte. (Vstane a jde k němu.) Člověče, jste blázen – nebo takový hrdina?

 

DR. GALÉN (couvá)

Ne, prosím, já – Hrdina jistě ne; ale já byl na vojně ... jako lékař ... a když jsem viděl tolik lidí umírat ... tolik zdravých lidí, že ano –

 

MARŠÁL

Já byl také na vojně, doktore. Ale já jsem tam viděl lidi bojovat za vlast. A já jsem je při vedl zpátky jako vítěze.

 

DR. GALÉN

To je právě to. Já jsem viděl spíš ty, které ... které jste už nepřivedl zpátky. To je ten rozdíl, pane ... Vaše Excelence.

 

MARŠÁL

V jaké hodnosti jste sloužil?

 

DR. GALÉN (srazí paty)

Jako asistenční lékař u šestatřicátého pěšího pluku, pane maršále.

 

MARŠÁL

Skvělý pluk. – Nějaké vyznamenání?

 

DR. GALÉN

Zlatý kříž s meči, pane maršále.

 

MARŠÁL

Bravo. (podá mu ruku)

 

DR. GALÉN

Děkuji, pane maršále.

 

MARŠÁL

Dobrá. Půjdete se přihlásit k baronu Krügovi.

 

DR. GALÉN

– – Prosím, abych byl zatčen pro odepření poslušnosti.

 

MARŠÁL (pokrčí rameny a zazvoní)

 

POBOČNÍK (objeví se ve dveřích)

 

MARŠÁL

Dáte zatknout doktora Galéna.

 

POBOČNÍK

Podle rozkazu, Vaše Excelence. (Přistoupí k doktoru Galénovi)

 

DR. GALÉN

Poslyšte, nedělejte to!

 

MARŠÁL

Proč?

 

DR. GALÉN

Můžete mne potřebovat – třeba i vy.

 

MARŠÁL

Já ne. (k pobočníkovi) Nic, Můžete jít.

 

POBOČNÍK (zmizí)

 

MARŠÁL

Sedněte si, Galéne. (Usedne vedle něho.) - Jak vám to mám říci, tvrdohlavý člověče! Podívejte se, mně záleží osobně na baronu Krügovi. Je to vzácný muž a - můj jediný přítel. Nevíte, jaká je to samota, být ... diktátorem. Mluvím s vámi ... jako člověk. Doktore, zachraňte Krüga! Už jsem ... hodně dlouho nikoho neprosil.

 

DR. GALÉN

Bože, to je tak těžká věc ... Já bych tak rád ... Poslyšte, já bych měl taky prosbu.

 

MARŠÁL

To není odpověď.

 

DR. GALÉN

Prosím vás, Vaše Excelence, já jen okamžik ... Vy jste takový státník a máte tak nesmírnou moc ... Ne že bych vám chtěl lichotit, ale - bohužel je to tak, že ano ... Podívejte se, kdybyste vy chtěl nabídnout věčný mír ... Bože, jak by byli všichni rádi! Vždyť se celý svět bojí jenom vás ... všichni zbrojí jen kvůli vám ... Kdybyste vy řekl, že chcete mír, bude na celém světě pokoj, že ano ...

 

MARŠÁL

- - Mluvil jsem o baronu Krügovi, doktore.

 

DR. GALÉN

Ano, právě ... Vy ho můžete zachránit ... jeho a všechny malomocné. Řekněte, že chcete světu zajistit trvalý mír ... že uzavřete smlouvu se všemi národy ... a je to. Podívejte se, Vaše Excelence, vždyť to záleží jenom na vás! Proboha vás prosím, zachraňte ty chudáky malomocné! A co se týče pana barona, mě to tak mrzelo ... Prosím vás, už kvůli němu ...

 

MARŠÁL

Baron Krüg na vaši podmínku nemůže přistoupit.

 

DR. GALÉN

Ale vy můžete, pane ... Vy můžete udělat všechno!

 

MARŠÁL

Nemohu. Copak vám to mám vysvětlovat jako malému dítěti? Myslíte, že válka nebo mír záleží na mé vůli? Musím se řídit tím, co je v zájmu mého národa. Půjde-li jednou můj národ do války, pak je... má povinnost jej pro boj vychovat.

 

DR. GALÉN

Jenže ... kdyby nebylo vás ... tak by váš národ do žádné výbojné války nešel, že ano.

 

MARŠÁL

Nešel. Nemohl by. Nebyl by tak dobře připraven. Nebyl by si tak vědom své síly - a svých šancí. Dnes o nich bohudík ví; a já plním jen jeho vůli -

 

DR. GALÉN

- kterou jste vy sám vyvolal.

 

MARŠÁL

Ano. Vzbudil jsem v něm vůli žít. Vy věříte, že mír je lepší než válka. Já věřím, že vítězná válka je lepší než mír. A já svůj národ nesmím připravovat o jeho vítězství.

 

DR. GALÉN

Ani o jeho padlé, že ano.

 

MARŠÁL

Ani o jeho padlé. Člověče, teprve krev padlých dělá z kusu země vlast. Jenom válka udělá z lidí národ a z mužů hrdiny -

 

DR. GALÉN

A mrtvé. Já viděl ve válce víc těch mrtvých, víte -

 

MARŠÁL

To dělá vaše řemeslo, doktore. Já jsem při svém řemesle viděl víc těch hrdinů.

 

DR. GALÉN

Ano, ti byli vzadu, Vaše Excelence. My v zákopech jsme tak moc stateční nebyli.

 

MARŠÁL

Zač jste vy dostal ten řád?

 

DR. GALÉN

To bylo ... jenom za to, že jsem obvázal nějaké raněné.

 

MARŠÁL

Já vím. Bylo to na bojišti mezi zákopy. To nebyla statečnost?

 

DR. GALÉN

Nebyla, prosím. To jen ... prostě jako lékař. To člověk musí, že ano ...

 

MARŠÁL

– – Poslyšte, vy s tím vaším mírem: proč, jakým právem to vlastně děláte? Řekněte, je vám to ... uloženo?

 

DR. GALÉN

Já nerozumím, prosím.

 

MARŠÁL (tiše)

Člověče, máte ... vyšší poslání?

 

DR. GALÉN

Ne, vůbec ne. Já jenom jako obyčejný člověk, že ano ...

 

MARŠÁL

Pak to nesmíte dělat, doktore. Musí být vyšší poslání ... Musí být vyšší vůle, která nás řídí –

 

DR. GALÉN

Čí vůle?

 

MARŠÁL

Bůh. Já jsem pověřen Bohem, člověče; jinak bych nemohl vést ...

 

DR. GALÉN

To teda ... musíte vést tu válku?

 

MARŠÁL

Ano. Ve jménu národa –

 

DR. GALÉN

– jehož děti padnou v boji –

 

MARŠÁL

– a dobudou vítězství. Ve jménu národa –

 

DR. GALÉN

– jehož otcové a matky zajdou malomocenstvím –

 

MARŠÁL (vstane)

Na těch nemám tolik zájmu, doktore. Z těch už vojáci nebudou. Nevím, proč jsem vás ještě nedal zatknout.

 

DR. GALÉN (vstane)

Vaše Excelence poroučí –

 

MARŠÁL

Vy uzdravíte barona Krüga. Vlast ho potřebuje.

 

DR. GALÉN

Tak já tedy ... Tak jen ať pan baron ke mně přijde, že ano ...

 

MARŠÁL

– a přistoupí na vaši nemožnou podmínku, ne?

 

DR. GALÉN

Ano, Vaše Excelence. Až splní tu ... nemožnou podmínku.

 

MARŠÁL

Vy na tom trváte? Pak ovšem – (Jde ke stolu. Vtom cinkne telefon.) Maršál (zvedne sluchátko.) – Ano, osobně. – – Jak? – Ano, slyším. – A je – Kdy se to stalo? – Ano. Tak děkuju. (Položí sluchátko. Chraptivě.) Můžete jít. Chválabohu, před pěti minutami ... se baron Krüg zastřelil.