Karel Čapek

O VĚCECH OBECNÝCH ČILI ZÓON POLÍTIKON
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

O TYRANII STROJŮ
Dopis Daily Heraldu

Zdá se, že v Anglii se věci vyvíjejí zvláštním způsobem. Před rokem jsem dostal z jiných novin otázku, může-li se stroj stát pánem lidí. Tehdy jsem se pokusil uklidnit své anglické přátele a prohlásil jsem s provokativní jistotou, že ne; že pokud vím, není pánem dělníka stroj, nýbrž spíše továrník. Dostávám-li nyní otázku, zda může člověk uniknout otroctví stroje, zdálo by se z toho, že se za ten rok poměry zhoršily a že už se stroje opravdu staly pány lidí. Nečetl jsem v novinách nic o takové vzpouře strojů, ale zato jsem četl mnoho a opětovně například o nezaměstnanosti v Anglii i jinde. Řekl bych podle toho, že bohužel velmi mnoho lidí vyvázlo z otroctví stroje, protože nemohou najít stroj, který by obsluhovali. Pro několik miliónů lidí není životní otázkou, jak by mohli uniknout otroctví stroje, nýbrž jak by se do něho co možná brzo dostali. Odpusťte, že nejsem s to zapomenout na tuto skutečnost, zatímco hledám odpověď na vaši otázku.

Otroctví stroje: něco pravdy na tom slově je. Před mnoha lety byl můj bratr tkalcem u Jacquardova stroje a přál si být malířem; tehdy velmi ostře cítil, že je otrokem stroje. Dělník u běžícího stroje je v jistém smyslu opravdu jeho otrokem; musí jej obsluhovat a krmit, musí konat řadu jednotvárných gest, pokud stroj běží. Ale horší je, že neběží-li stroj, neběží ani dělník; stojí-li tolik a tolik tisíc vřeten nebo stavů, může tolik a tolik tisíc dělníků strčit ruce do prázdných kapes; tato závislost na stroji je za dnešního stavu věcí pro dělníky i pro nás těžší a tragičtější otázkou.

Pokud jde o závislost člověka na stroji, musíme se ptát, kdo vlastně je pánem stroje. Zajisté – aspoň do jisté míry – jeho majitel; ale jak dnes věci stojí, nezávisí na jeho vůli, aby uvedl stroje v pohyb a chrlil z nich zboží, nestaraje se o to, kdo to zboží odebere. Pánem jeho strojů je trh; a na trh, jak známo, má továrník asi tolik vlivu jako na pohyb barometru. Stojíme stejně bezmocně vůči konjunkturám i depresím mezinárodního trhu jako vůči lijákům nebo suchu. U všech všudy, kdo vlastně je pánem trhu? Jednou je to válka v Číně a podruhé úroda bavlny v Brazílii nebo já nevím co; je to politika, cla, soutěž a jiné okolnosti, za které obyčejně není osobně odpověden žádný smrtelník. Velmi odlehlé a těžko pochopitelné jsou příčiny, pro které běží či stojí stroje v Manchestru nebo v Liberci a na kterých závisí, žije-li dělník v Manchestru nebo v Liberci trochu líp nebo hodně hůř. Celé dějiny lidstva jsou dějinami strašného a velikého úsilí stát se pány něčeho: pány přírodních sil, pány kontinentů a moří; dosud se nevěnoval ani zlomek té energie, aby se lidský mozek stal pánem něčeho bližšího a lidštějšího, totiž mezinárodního hospodářství. Až dosud velká část lidských životů na něm závisí nevědomě a bezbranně jako na klimatu nebo na přírodní pohromě. Člověk do velké míry vyvázne z otroctví stroje, vyvázne-li (...)

(......)