Anton Pavlovič Čechov

RACEK
ukázky
(pro čtenářský deník nebo referát)

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Ukázka

NINA (sama)

Jak je to zvláštní vidět, že slavná herečka pláče, a k tomu ještě z tak hloupého důvodu! A není to podivné, že slavný spisovatel, miláček veřejnosti, o kterém píšou ve všech novinách, jehož fotky prodávají a díla překládají do cizích jazyků, celý den chytá ryby a má radost, když chytí dva tlouště? Myslela jsem, že známí lidé jsou hrdí, nepřístupní, že pohrdají davem a že svou slávu a leskem svého jména se mu mstí za to, že dav si nejvíce váží dobrého původu a peněz. Ale oni pláčou, chytají ryby, hrají karty, smějí se a zlobí se jako všichni ostatní...

TREPLEV (bez klobouku, s puškou a zastřeleným rackem)

Vy jste tu sama?

NINA

Sama.

(Treplev klade k jejím nohám racka)

Co je?

TREPLEV

Byl jsem dnes ničema a zabil jsem toho racka. Kladu ho k vašim nohám.

NINA

Co je s vámi ? (Zvedne racka a hledí na něj)

TREPLEV (po pauze)

Brzy se stejným způsobem zabiju sám.

NINA

Já vás nepoznávám.

TREPLEV

Ano, ale nejdřív jsem nemohl poznat já vás. Váš vztah ke mně se změnil, váš pohled je chladný, má přítomnost vás obtěžuje.

NINA

V posledním čase jste podrážděný, vyjadřujete se tak nejasně, prostřednictvím jakýchsi symbolů. Ten racek je asi taky symbol, ale promiňte, nerozumím tomu... (Položí racka na lavičku) Jsem moc jednoduchá a nechápu vás. (...)

 

K jezeru přichází Trigorin. V rozhovoru s Ninou mj. přiznává, že je sice posedlý psaním (dokonce si každý vjem, myšlenku okamžitě zapisuje, "zavírá se do svého literárního skladiště"), ale že se necítí šťasten a nemá o své tvorbě valné mínění: "(...) cítím, že umím popsat jenom krajinu a ve všem ostatním jsem falešný do morku kostí" Nina však svůj pohled na život a umění nemění.

 

NINA

Za štěstí být spisovatelkou nebo herečkou bych vydržela nenávist přátel, bídu, zklamání, žila bych nespokojená sama se sebou a uvědomovala bych si své nedostatky, ale za to bych vyžadovala slávu... opravdovou, hlučnou slávu...

(...) Vidíte na druhém břehu ten dům a sad?

TRIGORIN

Ano.

NINA

To je panství mé nebožky matky. Narodila jsem se tam. Celý život jsem strávila u toho jezera a znám na něm každý ostrůvek.

TRIGORIN

Máte to tady pěkné. (Spatří racka) A co je tohle?

NINA

Racek. Pan Treplev ho zabil.

TRIGORIN

Krásný pták (...) (Zapisuje si do zápisníku)

NINA

Co si to píšete?

TRIGORIN

Dělám si poznámky... Jeden námět... (Schovává zápisník) Námět na krátkou povídku: na břehu jezera žije od dětství mladá dívka, taková, jako jste vy; má ráda jezero jako racek, je šťastná a volná jako racek. Ale náhodou se objeví člověk, spatří ji, a nemaje nic jiného na práci, přivede ji do záhuby, jako tady toho racka...