Čechov se stýkal s Tolstým a Gorkým. Od fejetonů a humoristických miniatur přešel k analytickým novelám, v nichž podal brilantní diagnózu i subtilní, lyrickou charakteristiku lidských vztahů. Pranýřoval věčné lidské a společenské neduhy, kultivoval žánr psychologické milostné novely. Usiloval o zobrazení problematiky novodobého myšlení a tragiky lidského údělu. Čechov Vytvořil nový typ novoromantického poetického dramatu, v němž vnější konflikt promítl do vnitřních kolizí a peripetií psychiky jednotlivých protagonistů. Umožnil široký rejstřík inscenačních a režijních postupů. Ztvárnil nadčasovou tragédii iluzí a ideálů tzv. "zbytečného člověka" a pokusil se o experimentální podobu románu v dramatu.

Anton Pavlovič Čechov zemřel ve věku pouhých 44 let v německém Badenweileru na následky onemocnění tuberkulózou.