Nové Literární doupě!
Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.
Nový web LD vám přínáší stejně hodnotný obsah jako tyto stránky, ale v lepší podobě a s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub 
i PDF 
.
POZOR!!! Při této příležitosti dáváme mimořádně k dispozici pro prvních 100 zájemců slevový kupón na -50% na e-knihy na novém LD (při objednávce alespoň za 100 Kč před slevou). Kód kupónu je: nld2023
Chlapec se jmenoval Santiago. Už se stmívalo, když přivedl
své stádo ke starému opuštěnému kostelu. Klenba se zbortila
už dávno a na místě dřívější sakristie vyrostl veliký fíkovník.
Rozhodl se, že tam přenocuje. Ovce vehnal dovnitř polorozpadlou branou, kterou pak zatarasil několika prkny, aby se
mu v noci nerozprchly. Vlci v těch místech sice nebyli, ale kdysi
mu takhle v noci jedna ovce utekla a on měl nazítří co dělat,
aby ji našel.
Na zem rozprostřel plášť a pod hlavu si místo polštáře dal
knížku, kterou zrovna dočetl. A ještě než usnul, napadlo ho,
že by si měl pořizovat tlustší knihy: nepřečtou se tak rychle
a líp se na nich leží.
Probudil se ještě za tmy. Vzhlédl vzhůru a uviděl, že polozřícenou
klenbou svítí dovnitř hvězdy.
"Škoda že jsem nespal o chvilku déle," povzdechl si. Zdál
se mu stejný sen jako minulý týden a zase se před koncem
probudil.
Vstal a napil se vína. Pak vzal hůl a začal budit ty ovce, které
ještě spaly. Všiml si už dřív, že většina ovcí se probouzí zároveň
s ním. Jako by jakási tajuplná síla pojila jeho život s životem
těch zvířat, která s ním už dva roky putovala za potravou.
"Už si na mě tak zvykly, že vědí, kdy co dělám," zamumlal. Pak
se na okamžik zamyslel a napadlo ho, že to taky může být naopak: to on se přizpůsobil svým ovečkám.
Několika ovcím však jako by se ráno nechtělo vstávat. Santiago
budil jednu po druhé holí a volal na ně jménem. Odjakživa
věřil, že rozumějí tomu, co jim říká. Proto jim občas předčítal
úryvky z knížek, které ho zvlášť zaujaly, nebo jim povídal,
co se mu líbí na tom samotářském životě pastýře a co nového
viděl ve městech, kam přišel.
Poslední dobou však nemluvil o ničem jiném než o kupcově
dceři, která bydlela v městečku, kam měli dorazit za Čtyři
dny. Vloni tam byl poprvé. Kupci patřil krám s látkami a nejraději měl, když se ovce stříhaly přímo před ním, aby ho nikdo
nemohl podvést. Pastýř se o něm dozvěděl od jednoho
kamaráda a zavedl tam svoje ovce.
