Daniel Defoe
překlad: Josef V. Pleva

ROBINSON CRUSOE
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

IX
VÝROBA SVÍČEK. NOVÝ OBLEK A SLUNEČNÍK. CESTA DO NITRA OSTROVA. RAJSKÉ ÚDOLÍ. BLOUDĚNÍ. ZTRÁTA OHNĚ

Během jednoho týdne se proměnil ostrov v kvetoucí zahradu. Na keřích, na stromech i v trávě objevily se květy nevídané krásy

Stíny stromů teď za poledne směřovaly k severu. Slunce překročilo již rovník a bylo na cestě k obratníku Kozoroha

Každého dne časně zrána vznášela se nízko nad krajinou lehounká mlha a vzduch byl vlahý. Robinson vstával, když se objevily první paprsky slunce. Zavedl do svého každodenního života stálý pořádek. Jakmile vstal ze svého lože, rozběhl se k moři. Vykoupal se v zátoce, plaval a pak poklusem několik minut běhal po písčitém břehu. Po několika minutách odpočinku skočil ještě do vody a pak běžel k potoku, kde celé tělo opláchl sladkou vodou

Po koupeli donesl kozám od potoka čerstvé trávy, nakrmil je a podojil. Kozy se teď dojení vůbec nebránily. Kůzlata, která vyrůstala v zajetí, pobíhala a skotačila volně okolo jeskyně. Po této práci Robinson teprve snídal. K snídani si opekl kousek želvího nebo agutího masa a zapil je mlékem. Po snídani vycházel na lov. Před odchodem z jeskyně zatarasil vchod deskami, aby mu kůzlata za jeho nepřítomností neprovedla nějakou neplechu

Lukem, šípem a oštěpem naučil se Robinson zacházet tak dokonale, že se z lovu nevracel nikdy s prázdnou. Zbytek volného času věnoval zásobování dřevem. S veškerou touto prací býval do deváté hodiny hotov. Pak nastalo úmorné vedro a Robinson se zdržoval v jeskyni, kde se do oběda zabýval drobnými pracemi

Slunečník z banánových listů se za prudkých lijáků neosvědčil, a tak si teď Robinson vyráběl slunečník nový, z kozích kozí. Kožený slunečník měl daleko více předností než slunečník z banánových listů. Nepropouštěl vůbec sluneční paprsky, stínil dokonale a jistě vydrží i prudký nápor vichrem hnaného lijáku. Měl jedinou nevýhodu, že jej nebylo lze stáhnout, a tak jej Robinson odkládal před vchodem, aby v jeskyni nepřekážel. Robinson si vyrobil i koženou čepici. Vzadu přišil k čepici ještě asi čtvrt metru široký pruh kůže, aby mu chránil týl před slunečním úpalem

Kůže se naučil zpracovávat během času tak, že byly poddajné a měkké. Nejprve uložil kůže na mělké dno mořské zátoky a zatížil je velkými kameny, aby je příliv neodnesl. Vlny příboje však kameny odhodily a Robison jednoho rána spatřil, jak kůže plavou uprostřed zátoky. Vyhrabal proto za odlivu na břehu asi půl metru hlubokou jámu v písku, kůže do ní vložil, zatížil kameny a zahrnul pískem

Druhého dne se šel podívat, v jakém stavu jsou kůže. Zůstaly tak, jak je uložil; příboj sice odnesl vrstvu písku, ale vlny již neměly tolik sil, aby odvalily i kameny. Aby voda neodnášela písek z jámy, vyrovnal na straně k břehu hráz z kamene a za ni pak natloukl hustě dřevěné kolíky a propletl je větvemi

Toto opatření se mu dokonale osvědčilo. Příboj nanesl na kůže dvojnásobnou vrstvu písku. Robinson již dávno vypozoroval, že se písek za příboje chová právě tak, jako spadlý sníh hnaný (...)

(......)