Daniel Defoe
překlad: Josef V. Pleva

ROBINSON CRUSOE
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

XIV
NEMOC

Robinson věděl, že se na ostrově pravděpodobně budou střídat pravidelně období dešťů s měsíci krásné, slunné pohody. Podle loňské zkušenosti by měly tedy přijít za půldruhého měsíce opět dva měsíce stálých dešťů. Do doby, než nastanou deštivé dny, chtěl přinést větší zásobu hlíny na výrobu hrnců. V bažinách kolem Velkého potoka se však zdržovala velká hejna komárů a ti Robinsona při práci velmi sužovali

Robinson se proto rozhodl, že dříve než bude nosit od Velkého potoka hlínu, zhotoví si z kozích kůží pořádný oblek. Kozích kůží měl v jeskyni již slušnou zásobu

Jednoho dne ráno se chtěl dát do šití obleku a jako každého dne šel se nejdříve vykoupat do mořské zátoky. Toho dne cítil v celém těle nesmírnou únavu a bolela ho hlava. Když vylezl z vody, rozrazila ho zima. Domníval se, že velká únava a bolest svalů v celém tele je následek častých cest s velkým nákladem hlíny od potoka. Při dojení koz pozoroval, že ani v prstech nemá dnes takovou sílu a že při této práci ho bolí i paže. Ani snídaně mu nechutnala. Aby se zbavil malátnosti a podivného mrazení v zádech, běhal chvíli po písečném pobřeží a pak se ještě jednou vykoupal. Po koupeli však jej drtila zima tak, že se mu chvěly i čelisti. Běhal ještě chvíli po břehu, aby se zahřál, ale marně. Zimnice chvěla jeho tělem. Nedovedl si nijak vysvětlit svůj podivný tělesný stav. Bude nejlépe, myslí si, když půjde do jeskyně a ulehne. V jeskyni se přikryl kůžemi, aby se zahřál. Zima po chvíli přestala, zato však jej rozpálilo nesmírné horko. Hlava mu bolestí až třeštila, v ústech mu vyschlo. Trápila ho žízeň. Jsem nemocen, myslí si a smutně hledí na papouška, který naň z klece volá jeho jméno. Papoušek se divil, že mu Robinson dnes neodpovídá. Po chvíli Robinson vstal, aby se napil mléka. Nohy sotva vlekl, byly jako z olova. Proto opět ulehl. Po horečce jej drtila opět zimnice. Na chvíli usnul

Když se probudil, měl opět žízní vyschlé hrdlo a rozpálené tělo. Vstával s nesmírnou námahou. Dobelhal se k nádobě s vodou. Tykev v zesláblých rukou sotva unesl. Napil se, postavil tykev vedle lože a opět ulehl. Strachoval se, co se stane, jestliže se rozstůně opravdu vážně.. . Není tu nikoho, kdo by jej ošetřoval. Nemá ani žádných léků. Za těchto smutných úvah opět usnul

Když se probudil, byla vůkol tma. Jen nad krbem bledla ještě záře uhasínajícího ohně a na stole svítily "věčné lampičky". Měl velkou horečku Ustavičně pil, žízeň však zahnat nemohl. To je jistě zimnice, myslí si. Vzpomněl, že má uschovánu v jedné kokosové skořápce kůru z chininového stromu. Dobelhal se do zadní části jeskyně, kde byla na cihlách položena deska a na ní stály vedle sebe hrnečky, které kdysi vyrobil, kokosové skořápky, skořápky z amerických ořechů a nádoby z tykví. Vyhledal chininovou kůru a rozžvýkal ji. Nedbal na její odporně hořkou chuť. Rty mu od horečky okoraly a bolestivě pálily. Zimnice se střídala s horečkou

Druhého dne žvýkal opět chininovou kůru a vypil již všechnu vodu i mléko. Chtěl jít do (...)

(......)