Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.
Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub 
, PDF 
a MOBI.
Přejít na nový web Literární doupě
Po několik vteřin jsem zůstal sedět se zatajeným dechem, nechtěje věřit svému sluchu. Nebyl jsem v prvé chvíli mocen slova, ale když jsem přišel k sobě, byla prvým mým pocitem úleva, neboť drtivé břímě odpovědnosti bylo tímto okamžikem sňato z mých beder. Chladný, břitký a ironický hlas mohl na celém světě patřit jenom jednomu člověku.
„Holmesi!“ zvolal jsem, „Holmesi!“
„Pojďte ven,“ řekl, „a zacházejte, prosím, opatrně s tím revolverem.“
Zastavil jsem se v hrubé zárubni dveří a skutečně, zde seděl před chýší na balvanu a jeho šedé oči se chutě pásly na mém překvapeném obličeji. Byl vyzáblý a tělesně vyčerpaný, ale jinak svěží a čilý. Jeho bystrá tvář byla opálena sluncem a ošlehaná větrem. V tvídovém obleku a s látkovou čepici na hlavě vypadal jako pravý turista na blatech. Znal jsem jeho přímo kočičí zaujetí pro osobní čistotu, jeden z charakteristických jeho rysů, a nebyl jsem proto překvapen, že jeho brada je tak dokonale vyholená a jeho košile tak bezvadná, jako bychom byli v Baker Street.
„Ještě jsem co živ nikoho tak rád neviděl jako vás,“ řekl jsem, tiskna znova a znova jeho ruku.
„Nechtěl jste náhodou říci, že jste co živ ještě nebyl tak překvapen?“
„Inu, i k tomu bych se musel přiznat.“
„Věřte mi, že překvapení nebylo zcela jednostranné. Neměl jsem tušení, že jste objevil mou užitečnou poustevnu, neřku-li, že jste už v ní, dokud jsem se na dvacet kroků nepřiblížil ke dveřím.“
„Prozradily mě otisky bot, viďte?“
„Ne, Watsone. Bohužel se nemohu zavázat k tomu, že rozeznám vaše šlépěje mezi všemi otisky bot na světě. Ale chcete-li mne opravdu ošálit, musíte začít chodit do jiné trafiky, neboť vidím-li nedopalek cigarety s nátiskem Bradley, Oxford Street, vím, že můj přítel Watson je nedaleko. Uvidíte zbytek cigarety vedle pěšiny. Nepochybuji, že jste cigaretu odhodil v tom vrcholném okamžiku, kdy jste vyrazil na zteč do prázdné chýše.“
„Přesně tak to bylo.“
„Myslel jsem si to – a protože znám vaši obdivuhodnou houževnatost, byl jsem přesvědčen, že tam sedíte v záloze, se zbraní po ruce, a čekáte, až se nájemník vrátí. Tak vy jste tedy byl skutečně přesvědčen, že já jsem ten zločinec?“
„Nevěděl jsem, kdo jste, ale byl jsem rozhodnut, že to zjistím.“
„Výborně, Watsone! A jak jste mě vypátral? Patrně jste mě viděl oné noci, kdy jste pronásledovali trestance a kdy jsem byl tak neopatrný a dopustil, že za mnou vyšel měsíc?“
„Ano, tehdy jsem vás spatřil.“
„A pak jste nepochybně prohledal všechny chýše, až jste našel tu mou? Je to tak?“
„Nikoliv. Váš poslíček byl pozorován a to mě uvedlo na správnou stopu.“
„Za tím vězí asi ten starý pán s dalekohledem, viďte? Když jsem poprvé viděl, jak se slunce zablýsklo v jeho čočce, nevěděl jsem, co to je.“ Vstal a nahlédl do chýše. „Hle, Cartwright přinesl zásoby. Copak je to za papírek? Tak vy jste byl v Coombe Traceyi, že ano?“
„Ano.“
„Navštívit paní Lauru Lyonsovou?“
„Tak jest.“
„Výborně si počínáte! Naše pátráni se zřejmě brala (...)
(......)
© Literární doupě
on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu;
knihy zdarma (free e-books) v epub a pdf, recenze, ukázky, citáty, životopisy, knihy pro Kindle a další čtečky
