František Gellner

DON JUAN
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Dona Juana pobyt v Americe

Co všecko na člověka nepůsobí!
Každý z nás dítětem je svojí doby
a každý závislý je od prostředí,
když statky ne, tož aspoň neřest dědí,
ctnost, nemoc a co všecko, bozi vědí!
Dle toho musí bližní svoje soužit.
Toť fakt, jenž nemá za omluvu sloužit.

Druh druhu podobni jsme. Všechny láká
nás klidný, šťastný život rodinný;
než nesnadná věc je to pro tuláka,
a nasnadě jsou toho příčiny,
když nemá domova ni otčiny.
Těžko je ženu, jdeš-li na cesty,
do kapsy zastrčit si u vesty.

Chápete, proč náš rek se do osidel,
kladených něžnou ručkou, nechytil.
Při stálé změně přechodných svých sídel
doopravdy se takřka nevznítil,
měl mladé srdce posud, necítil
se k osudnému kroku dosti vážný.
V lásce byl prudký, ve věrnosti vlažný.

Než také jemu, buďte ujištěni,
splynulo někdy se rtů slůvko: snad…,
upadal časem rovněž v dlouhá snění,
a kdyby se ti byl chtěl zpovídat,
tu byl bys zvěděl, že má Trinidad
na mysli, onu barcelonskou dámu,
jež jediná snad vyhovovala mu
svou krásou, mládím, rodem, rozumem.
Vzpomínka na ni žila v reku mém.

Odstupte sny, jež odnímáte sílu
ochotným rukám připraveným k dílu,
z paměti zmizte! Velmi líto je mi,
však není pro vás místa v této zemi,
v zemi, kde v divé honbě po penízi
ze srdcí každá píseň touhy mizí,
zde zbytečné jste, zde jste živel cizí,
od něhož odvrací se s odporem
kdekdo zde pod hvězdnatým praporem!

Don Juan silné lokte měl i plíce,
a to mu posloužilo v Americe.
Psal na stroji a dělal agenta,
bral plat a výlohy a procenta,
nabízel kdeco lidem ku prodeji,
dobré i špatné, co se jí i nejí,
pracoval v konzervách i v petroleji,
až naposledy přece v bavlně
se usadil a uváz’ úplně.

V povaze neměl sice lásku k péru,
to chápe každý, kdo ví, co to je,
a raděj’ byl by jinou kariéru
si volil, třeba osud kovboje –
než jeho chlebodárce krásnou dceru
měl, a ten důvod, doufám, jediný
vysvětlí stálost mého hrdiny.

Čas od času zjev její trochu záře
přinesl v nudu šedé kanceláře,
a na schodišti vlídný pozdrav její
pln úsměvů byl, které duši hřejí.
Někdy se zastavil s ní na slovíčko
don Juan, tázal se jí po zdraví
a s rozkoší zřel v čerstvé její líčko,
však brzy nevinné té zábavy
rozšířil okruh působnosti úzký
smluvením šťastným první tajné schůzky.

I scházeli se oba lidé mladí
pokradmu v sadech v dlouhém stromořadí.
Ach, času bylo vždycky tuze málo
pro všechno to, čím srdce přetékalo!
Často svou sladkou touhou opilí
za ruce vášnivě se chopili,
však hned zas ve zmatku se pustili,
neb bylo nutno býti obezřetným
před obecenstvem v těchto místech četným.

Don Juan děl k ní: „Kdybych moh’,
jak prudce bych zlíbal vaše liliové ruce
a tváře vaše, které ohněm planou,
a celou onu krásu nevídanou!“
Na chvíli zmlkl a pak dodal temně:
„Nejdražší slečno, přijďte dneska ke mně!“
Však dívka rázem odkázala svůdce
v patřičné meze v krátké slovní půtce:
„Mlčte (...)

(......)