František Gellner

Po povinné roční vojenské službě působil v Mnichově a v letech 1905 - 1908 v Paříži, kde studoval malířství. Dva roky studoval na akademii v Drážďanech a opět se vrátil zpět do Paříže. V Paříži se František Gellner stýká se svými přáteli, českými básníky - K. Tomanem, M. Majerovou a H. Malířovou.

V roce 1911 nastoupil František Gellner jako redaktor v Lidových novinách v Brně, kde působil až do začátku 1. světové války. František Gellner se aktivně účastnil i politického života jako jednatel Občanského klubu lidové strany pokrokové.

Po vypuknutí 1. světové války rukuje František Gellner v srpnu roku 1914 v Mladé Boleslavi do rakousko-uherské armády. Je odvelen na haličskou frontu, kde je pak 13. září téhož roku prohlášen za nezvěstného. Kde a kdy přesně František Gellner zemřel, nebylo nikdy zjištěno.

František Gellner, spolupracovník Moderní revue a Nového kultu, byl básníkem "anarchistických snů a rozvráceného sexu". Psal básně, povídky, fejetony, drama i román, překládal a kreslil. Za svého pobytu ve Francii přispíval do řady časopisů svými kresbami a karikaturami. Vysoce byly hodnoceny i některé jeho olejomalby. František Gellner ilustroval Havlíčkovu knihu Křest sv. Vladimíra. Gellnerovy karikatury jsou charakterizovány jako "havlíčkovsky dravé a útočné".

Gellner ve svých básních často přiblížuje rytmus lidovému popěvku. Používá banální rýmy, nepoetická slova, častá je u něho i nemetaforičnost. Píše poezii velice přímou s minimem složitých obrazů. Gellnerovy verše jsou prosté, mají pravidelný verš i rým a blíži se prozaickému sdělení. Jsou napsány formou popěvku nebo písně. Gellner ve své básnické tvorbě hojně využíval dobových forem lidové zábavy - kuplety a šansony. Jeho dílo bylo výrazně ovlivněno anarchismem.