Karel Havlíček Borovský

ČLÁNKY ZE SLOVANA 1850-1851
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Sliby a obležení

(H. B.) Nebude snad nikomu příliš divno, že my političtí emigranti z Prahy často rozjímáme a přemýšlíme o obležení, o českém sněmu, o říšském sněmu, o pravdivém počátku nějakého konstitučního života, o slibech nám daných a o jejich vyplnění, o prozatímních ordonnancích, o vypisování daní bez povolení sněmu atd. atd., dlouhá by totiž byla litanie všechny zármutky a nářky kostitučních občanů vypočítávati.

V ústavě říšské stálo, že prý zemské ústavy ještě r. 1849 do života vstoupí. Co ale to jest do života vstoupit? Pan ministr Bach vyložiti nám dal tento slib v ten smysl, že se pod tyto ústavy, které teprva r. 1850 vydány byly, napsalo datum 31. pros. 1849. Tak vstou-pily do života!! - Co by tomu asi řekl ministr Kraus, kdyby se tohoto velmi vtipného výkladu take počali chytat kontribuenti. a také říkali, že nový zákon jeho o dani z příjmů neb o laudemium^[4.1] neb vůbec o kterékoli dani již tím do života vstoupil že vytištěn jest. Tu pp. ministři dobře rozumí, co to jest do života vstoupit, totiž udělat to, co napsáno jest, zaplatit pěkně: ale o ústavách a o podobných právech občanů mají hned vymyšlený jiný výklad.

Teď sice již stálo v některých vládních novinách, že prý letos na podzim budou zemské sněmy svolány a že prý pan Dr. Bach velmi mnoho k tomu účeiu ve svém ministerstvě připravuje.

Teď ale má již v Rakousích každý právo býti Tomáš, v každém pádu, když vláda něco dobrého slibuje. My víme ze zkušenosti, že p. ministr Kraus, když chtěl od sněmu nějakou půjčku, vždy sliboval hory doly, kterak se všechno zjinačí a zlepší; peníze se vypůjčily a také šťastně do vojenské kasy odvedly, ale na zlepšení čekáme až podnes pořád s útěžkem dobrých nadějí. Mluvilo se nedávno zase o nějaké dobrovolné půjčce asi 150 milionů zl. stř. a zdá se nám, že se při tomto slibu více o tuto půjčku než o sněmy jedná.

Zrovna to samé děje se již s obležením jak ve Vidni tak v Praze, zvláště ale v Haliči. Halič celá je pod vojenským zákonem, ačkoli dokonce žádné příčiny k tomu neshledáváme, neboť se vláda sama chlubívá, že lid haličský jí věrně oddán a spokojen jest, a že jenom polská šlechta nepříznivé úmysle proti rakouské vládě chová. Tu však ale každý i nejobmezenější rozum chápe, že šlechta povstání proti vládě způsobiti a jí vůbec nebezpečna býti nemůže, jestli s ní lid nedrží, a to tím více, když dosti vydatné vojenské posádky všude pohotově jsou. Když se tedy až podnes ústava v Haliči platiti nenechá a jen výmineční vojenský stav udržuje, musí to každý rozumný člověk jen za důkaz a za patrnou známku považovati, že si naše nynější vláda v absolutismu libuje a ústavě přízniva není.

O obležení ve Vídni nechceme se ani zmiňovati, o tom se již z mnohých jiných stran dosti napsalo.

Mluvme zde jen o Praze, mluvme docela chladně, beze vší vášně, avšak také beze všeho pokrytství.

V Praze se z čistého jasna na počátku máje 1849 vyzdvihla hlavní konstituční práva a prohlásilo obležení. Tu noc před tímto prohlášenim zatknuto jest (...)

(......)