Hermann Hesse
překlad: Vratislav Slezák

NARCIS A GOLDMUND
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

KAPITOLA ČTRNÁCTÁ

Ještě než léto docela odkvetlo, život v chýši skončil, jinak, než si myslili. Nadešel den, kdy se Goldmund dlouho potuloval po okolí s prakem na ptáky v naději, že třeba polapí koroptev či jinou lesní zvěř, potravy měli už značně poskrovnu. Lena byla opodál a sbírala borůvky, občas prošel kolem jejího revíru a viděl, jak jí nad křoví vyčnívá z plátěné košile hlava na snědém krku, nebo zaslechl, jak si prozpěvuje; někdy si od ní vzal hrst plodů, pak zabrousil dál a na chvíli ji ztratil z očí. Myslel na ni, zpola něžně, zpola rozmrzele, zas jednou mluvila o podzimu a o tom, co bude, a že si myslí, že je těhotná, a že ho nepustí. Brzy to skončí, pomyslil, brzy už toho bude dost, pak si půjdu sám, a i Roberta tu nechám, pokusím se dostat se na zimu do velkého města k mistru Mikuláši, přes zimu zůstanu u něho a napřesrok zjara si koupím nové dobré boty a vyrazím a budu se protloukat, až se dostanu do našeho kláštera v Mariabronnu, aťpozdravím Narcise, vždyť to už jistě bude deset let, co jsem ho neviděl. Musím se s ním shledat, byť na jediný den či na dva.

Z myšlenek ho vytrhl jakýsi nezvyklý zvuk a náhle si uvědomil, jak celou myslí i touhou už byl daleko pryč, a nikoli zde. Ostře naslouchal, úzkostný zvuk se opakoval, zdálo se mu, že poznává Lenin hlas, a vydal se za ním, přestože mu nebylo vhod, že ho volá. Brzy byl dostatečně blízko - ano, byl to Lenin hlas, jakoby ve velké tísni křičela jeho jméno. Běžel rychleji, stále ještě trochu rozmrzelý, ty opakované výkřiky v něm však vzbouzely soucit a starost. Když ji konečně spatřil, seděla či klečela na vřesové planině, košili zcela roztrhanou, a křičíc zápasila s jakýmsi mužem, který ji chtěl znásilnit. Goldmund přiběhl dlouhými skoky a všechen hněv, neklid a smutek v něm se vybily ve zběsilém vzteku vůči cizímu násilníkovi. Překvapil ho, když chtěl Lenu docela přitisknout k zemi, obnažená prsa jí krvácela, cizinec je lačněsvíral. Goldmund se na něho vrhl a ve vzteku mu oběma rukama stiskl hrdlo, hubené, šlachovité, porostlé huňatým vousem. S rozkoší ho Goldmund škrtil, až cizí muž děvče pustila zůstal mu ochable viset v rukou; stále ho svíraje, odvlekl Goldmund bezvládného a polomrtvého násilníka po zemi k několika šedým skalním útesům, hole tu čnějícím ze země. Zde poraženého přesto, jak byl těžký, dvakrát třikrát zdvihl do výšky a hlavu mu otloukl o hrany skály. Pak tělo se zlomeným vazem odhodil, jeho hněv se však ještě nenasytil, byl by ho nejraději ještě týral dál.

Lena přihlížela zářícím zrakem. Ňadra jí krvácela, třásla se ještěpo celém těle a lapala po vzduchu, ale brzy se vzchopila a vytrženým pohledem plným rozkoše a obdivu se dívala, jak její silný milenec odvléká vetřelce, jak ho škrtí, jak mu láme vaz a odhazuje od sebe jeho mrtvolu. Jako ubitý had tu ležel ten mrtvý, mdle, údy vykloubené, šedivý obličej s rozcuchaným vousem a řídkými skrovnými vlasy mu žalostně padal dozadu. S jásotem se Lena vztyčila a padla Goldmundovi na srdce, avšak náhle (...)

(......)