Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

Václav Hrabě

Václav Hrabě - životopis

Václav Hrabě
[13.6.1940-5.3.1965]

[1] [2] [3]

13. června 1940 - narozen v Příbrami; vyrůstá v rodinném domku v Lochovicích na Berounsku; otec Jan Hrabě (1899—1967) železniční dělník; matka Magdalena rozená Kalinová (1906—1982) pracovnice v zemědělství; starší sestra Jarmila
1954—1957 - jedenáctiletá střední škola v Hořovicích; hodně čte, první literární pokusy; samouk na klarinet a saxofon, hraje s kamarády ve studentském tanečním orchestru a v Lochovicích zakládá se spolužákem J. Ernestem dixielandovou kapelu
1957 - maturita; přijímací zkoušky na Vysokou školu pedagogickou
1957—1961 - studia v Praze, obor český jazyk-dějepis; hraje na klarinet a saxofon, pravidelně s Dixie 24, příležitostně na jam-session v pražských klubech — Redutě, Olympiku, Pygmalionu, Klubu stavařů a v hostinci U Linkeho na Betlémském náměstí
1957 - bydlí na koleji v Lazarské ulici
1959 - podnájem na Národní třídě v rodině přítele Jozefa Rebce od podzimu opět pobyt na koleji v Lazarské ulici
1960 - I. ročníková práce „Kompoziční rozvedení ideje a tématu v Lyrice lásky a života Antonína Sovy"; podnájem v Bráníku s přítelem Mirkem Jiráněm
     - zima - seznámení s budoucí ženou Olgou
1961 - bydlí v podkrovní místnosti na Malostranském náměstí; doložena existence několika zralých básní (např. Infekce); ukončení studia na VŠP bez státních závěrečných zkoušek
1961—1963 - základní vojenská služba; intenzívní tvorba, nejstarší objevená datace — 6. 12. 1961 (báseň Ukolébavka)
1962 - únor - svatba
     - ve vojenských časopisech publikuje první básně Kroky v noci (Zápisník 62/14) a Vzpomněl jsem si na tvé ruce (Čs. voják 62/18);
     - práce na hře Královna Margot (jediný rukopis později ztracen režisérem Waldemarem Sentem)
     - srpen - narození syna Jana
     - podzim - pobyt ve vojenské nemocnici
     - prosinec - píše povídku Horečka (dat. 22. 12. 1962)
1963 - publikovány básně Sny (Obrana lidu 63/18), Vojenská nemocnice (Čs. voják 63/10), Dnes je to rok (Čs. voják 63/18)
     - červen - II. ročníková práce „Lyrický hrdina v poezii Jiřího Šotoly", skládá státní závěrečné zkoušky na VŠP; v katalogu obrazů přítele Mikuláše Lubomírského otiskuje báseň Blues o malování
     - srpen - návrat z vojny
     - nový byt v Jánské ulici na Malé Straně; všechny síly vkládá do literatury, opouští vlastní hudební produkce, nadále pozorně sleduje jazz; část básnické tvorby shrnuje do sbírky Blues pro bláznivou holku (není vyloučeno že již koncem vojny); odmítá umístěnku na pedagogické místo do Kraslic s nadějí získání pražského působiště
     - září - pomocný dělník u PSO Praha
     - říjen—listopad - Stavby silnic a železnic
     - listopad—leden 1964 knihovník v Městské knihovně v Praze
     - 1964 - březen - rozvod
     - květen—červenec - vychovatel v internátě učňovské mládeže n. p. Průmstav Praha
     - léto - stopem napříč republikou (20.7.—2.8.); pověřen redakcí Tváře, s níž úzce spolupracuje jako lektor; napsal reportáž o Mezinárodním budovatelském táboře v Napajedlech a reportáž o autostopu; Český literární fond mu poskytuje čtrnáctidenní stipendium
     - srpen—říjen - zaměstnán ve Viole; s Violou spjat již dříve spoluprací na komponovaných i autorských večerech; osvětlovač, člen umělecké rady i účinkující; odtud též reportáž Třicet a jedna noc obsahující báseň Voda načichlá nikotinem... (Tvář 64/7) říjen konečně nachází uplatnění ve studovaném oboru — zaměstnán jako zastupující učitel na ZDŠ v Praze 5, Nepomucká úl.; publikuje reportáž Cestou necestou a báseň Chvíle (Tvář 64/9—10); pověřen redakcí Tváře reportáží z 1. mezinárodního jazzového festivalu v Praze
     - prosinec - v Repertoáru malé scény (64/12) tiskne báseň Jam-session s Františkem Gellnerem
1965 - s přítelem J. Rebcem připravuje na léto cestu po jugoslávském vnitrozemí
     - únor - spoluautor rozhovoru s A. Ginsbergem a reportáže z jeho vystoupení ve Viole pro Divoké víno (Interview s Allenem Ginsbergem a Allen Ginsberg v Praze — Machálek, Hrabě, Hess; Divoké víno 65/2)
5. března 1965 - po příchodu domů kolem třetí hodiny ráno si jako obvykle přitápí plynovým sporákem, plamen jednoho hořáku uhasne a spící Václav Hrabě umírá na otravu kysličníkem uhelnatým.

Zdroj: Václav Hrabě: Blues pro bláznivou holku (Klub přátel poezie 1990)

Další životopisy: [1] [2] [3] [4] [5]