Nové Literární doupě!
Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.
Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF a MOBI.
Přejít na nový web Literární doupě
František Hrubín
František Hrubín - životopis
František Hrubín[17.9.1910-1.3.1971]
František Hrubín, český básník, tvůrce milostné a přírodní lyriky, autor veršů a pohádek pro děti, dramatik, prozaik a překladatel, se narodil roku 1910 v Praze v rodině stavitele. Za první světové války žila rodina Hrubínových u Hrubínova dědečka v Lešanech v Posázaví. Hrubín zde vychodil obecnou školu a jako dospělý se sem pak vracel po celý život, posázavská krajina výrazně ovlivnila celé jeho básnické a prozaické dílo.
Gymnázium studoval František Hrubín již v Praze, odmaturoval v roce 1932. Poté studoval na pedagogické a filosofické fakultě Univerzity Karlovy, ani jednu fakultu ale nedokončil.
Od roku 1934 pracoval Hrubín jako knihovník - při svém zaměstnání se věnoval zároveň psaní poezie: je básnickým žákem a přítelem J. Hory a F. Halase František Halas
[3.10.1901-27.10.1949] - , přátelí se též s J. Seifertem Jaroslav Seifert
[23.9.1901-10.1.1986] - , B. Mathesiem, J. Zahradníčkem a dalšími literáty.
V roce 1939 se František Hrubín oženil, narození dcery a syna pak pro něj bylo jedním z mnoha podnětů pro psaní veršů a próz (především pak pohádek) pro děti.
Po druhé světové válce pracoval František Hrubín krátce na ministerstvu informací, od roku 1946 se pak stal spisovatelem z povolání. Z Hrubínovy iniciativy vznikl legendární časopis pro nejmenší "Mateřídouška" (v letech 1945-1950 jej Hrubín spoluredigoval) a časopis o dětské literatuře "Zlatý máj".
V padesátých letech Hrubín často pobýval v jižních Čechách, v Chlumu u Třeboně, jihočeská krajina se mu stala významným zdrojem inspirace.
V roce 1956 na II. sjezdu Svazu československých spisovatelů vystoupil František Hrubín společně s J. Seifertem Jaroslav Seifert
[23.9.1901-10.1.1986] - s ostrou a otevřenou kritikou poúnorové kulturní politiky v Československu.
Verše začal František Hrubín psát ještě jako student gymnázia, do literatury pak vstoupil pod patronací J. Hory a F. Halase František Halas
[3.10.1901-27.10.1949] - . Od svých prvních, již lidsky a umělecky vyzrálých, sbírek "Zpíváno z dálky" (1933) a "Krásná po chudobě" (1935) je Hrubín básníkem milostné a přírodní lyriky - jambický rytmus, pravidelný rým, časté čtyřveršové strofy, zvukomalebnost a metafory dávají jeho poezii mámivou melodičnost, vedle obrazů milování, řeky, letních nocí a křídel se objevují přitom v Hrubínově poezii již od počátku motivy zmaru a smrti. Obraz mrtvé milenky, mající svůj předobraz v autorově skutečné životní zkušenosti, je dalším z motivů, které se prolínají Hrubínovou celou tvorbou - tento motiv pak vyvrcholil v Hrubínově básnické skladbě "Romance pro křídlovku" (1962).
Od konce třicátých let se začala Hrubínova tvorba měnit - lyrická melodie prvních sbírek postupně mizely a sílil naopak nadosobní tón, posázavská scenérie se stala krajinou rodu. Hrubín se v čase národního ohrožení nacistickým Německem přiklonil svojí tvorbou ke tradičním hodnotám a jistotám. V této době měl František Hrubín nejblíže asi k J. Zahradníčkovi, je stejně jako on považován za autora spirituálního směru - sbírka "Včelí plást" (1940) obsahuje několik básní-modliteb a dva cykly patnácti sonetů. První cyklus je tzv. znělkový věnec, druhý pak František Hrubín věnoval památce svého lešanského dědečka. Křesťanská symbolika Hrubínových veršů nabyla ještě za války výrazných sociálních rysů ve sbírce "Mávnutí křídel" (1944).
Za války začal psát František Hrubín i první básně pro děti, v roce 1943 vyšla Hrubínova sbírka poezie pro děti "Říkejte si se mnou" - tato sbírka je předzvěstí mnoha a mnoha dalších básní, říkanek, pohádek (např. "Špalíček pohádek" z roku 1957 s ilustracemi J. Trnky) atd. Hrubín vytvořil svými spontánně hravými a přitom srozumitelnými texty novou kapitolu české dětské literatury.
Po skončení druhé světové války vydal František Hrubín nejprve verše s výrazným občanským podtextem, které psal již od dob bitvy u Stalingradu - sbírka "Jobova noc" (1945) zobrazuje boj člověka o nový společenský řád. Brzy se ale František Hrubín vrátil zpět ke svým tématům - přírodě, lásce a smrti - ve sbírce "Nesmírný krásný život" (1947). V této sbírce se mění forma Hrubínových veršů - ubývá melodičnosti, pravidelné strofy střídají nepravidelné. K této, i k následující knize, "Hirošimě", vytvořil obálky F. Hudeček, malíř ze Skupiny 42. To jen zvýraznilo Hrubínovu již dřívější blízkost a sepjatost s touto skupinou.
Obraz nového poválečného ohrožení světa pak František Hrubín zobrazil ve své "Hirošimě" (1948) - autor se zde obrací od prostředí venkova k velkoměstu, typické je i jakoby "filmové" prolínání různých záběrů (pozdní chodec, nemocné dítě, milující se manželé...). "Hirošima" je ale podrobena komunistickou kulturní mocí ostré ideologické kritice, několik příštích let mohl Hrubín publikovat pouze básně pro děti a překlady (je vynikajícím překladatelem P. Verlaina Paul Verlaine
[30.3.1844-8.1.1896] - a A. Rimbauda Jean-Nicolas Arthur Rimbaud
[20.10.1854-10.11.1891] - a staré čínské poezie).
O tomto tíživém životním období později Hrubín napsal v první části své sbírky "Můj zpěv" (1956) a též v již dříve napsané básni "Proměna" (vychází 1957).
V závěrečném tvůrčím období (od konce padesátých let) se František Hrubín častěji než k poezii obracel k próze a dramatu - vzpomínková básnická próza "U stolu" (1958) v jediném odpoledni zachycuje celý svět Hrubínova dětství na venkově, z tohoto období pocházejí též Hrubínovy lyrické divadelní hry "Srpnová neděle" (1958) a "Křišťálová noc" (1961). V roce 1964 pak vychází poslední rozsáhlejší Hrubínovo prozaické dílo, složitě komponovaná "Zlatá reneta" (1964).
Hrubínovo dílo vyvrcholilo opět v poezii - v roce 1962 mu vyšla slavná "Romance pro křídlovku", kde se střetávají všechny hlavní motivy Hrubínovy tvorby: první velká láska i milenčina smrt, paměť rodu (dědeček a jeho umírání), otec, vypravěč a jeho děti, posázavská krajina jako zrcadlo lidského osudu i vesmírného proudění života. Na konci svého života ještě František Hrubín dokončil básně "Černá denice" (1968) a "Lešanské jesličky" (1970).
František Hrubín zemřel roku 1971 v Českých Budějovicích, pohřben byl na pražském Vyšehradě.
Další životopisy: [1] [2]
Akce tohoto týdne:
Karel Václav Rais: balíček 15 elektronických knih (PDF+ePub) za 521 208 Kč (-60%)